Diplomová práce hodnotí biomechaniku chůze přes překážku u 110 dětí ve věku 7-12 let, z nichž 35 mělo diagnostikovanou vývojovou poruchu koordinace (DCD) a 75 bylo typicky se vyvíjejících (TD). S využitím 3D kinematického systému (Vicon) a dvou silových plošin (Kistler) byla u dětí hodnocena chůze přes překážku ve třech různých podmínkách: pouze pohybový úkol, s jednoduchým a se složitým duálním úkolem. Ke statistickému zpracování byla využita multifaktoriální analýza rozptylu. Vliv faktorů skupina, věk a úloha byl zkoumán ve čtyřech aspektech úlohy (překročení překážky, dopad, propulze, dynamická rovnováha). Duální úlohy ve srovnání s jednoduchou úlohou vedla u všech dětí k nižší výšce chodidla nad překážkou, kratšímu kroku a k poklesu prvního maxima reakční síly ve vertikálním i anteroposteriorním směru. Starší děti (10-12 let) prokázaly efektivnější strategii - kratší krok, menší dopadové síly a vyšší síly při odrazu, což odráží vývoj senzomotorické kontroly. Skupinové rozdíly mezi TD a DCD se výrazně projevily pouze u aspektu dynamické rovnováhy. Děti s DCD vykazovaly vyšší mediolaterální rychlost působiště reakční síly podložky a pozdější propulzi.This thesis evaluates the biomechanics of gait with obstacle crossing in 110 children aged 7-12 years, 35 of whom were diagnosed with developmental coordination disorder (DCD) and 75 of whom were typically developing (TD). Using 3D kinematics (Vicon) and two force platforms (Kistler) we evaluated in children gait with obstacle crossing in three different conditions: single motor task, simple dual task, and a complex dual task. For statistical processing we used multifactorial ANOVA. The effects of group, age and task were evaluated in the four aspects of the task (obstacle crossing, landing, propulsion, dynamic balance). The dual task compared to single task resulted in a lower foot clearance over the obstacle, a shorter step length, and a decrease in first vertical peak and braking peak. Older children (10-12 years) demonstrated a more efficient strategy, with a shorter step length, lower impact forces, and a higher propulsion forces, reflecting a maturation of sensorimotor control. Group differences between TD and DCD were only significant in the dynamic balance. Children with DCD showed a higher mediolateral centre of pressure velocity in medial.lateral direction and delayed propulsion.