Úvod: Diplomová práce se věnuje problematice časných pooperačních komplikací u prvorodiček po císařském řezu. Tento operační výkon je obecně vnímán jako metoda ukončení těhotenství spojená s vyšším rizikem komplikací ve srovnání s vaginálním porodem. S rostoucím počtem císařských řezů na celosvětové úrovni narůstá i potřeba důkladného zkoumání jejich dopadů na zdraví žen. Analýza pooperačních komplikací je proto klíčová pro optimalizaci péče o rodičky a minimalizaci možných zdravotních rizik. Cíl: Hlavním cílem této práce je analyzovat časné pooperační komplikace u prvorodiček po císařském řezu. Mezi dílčí cíle patří zjištění, zda vybrané rizikové faktory (věk, BMI a přidružená onemocnění), indikace k císařskému řezu, jeho naléhavost a typ použité anestezie ovlivňují výskyt těchto komplikací. Metodika: Pro účely výzkumného šetření byl zvolen standardizovaný vědecký přístup v podobě retrospektivního kvantitativního výzkumu. Sběr dat probíhal formou obsahové analýzy interní zdravotnické dokumentace prvorodiček s jednočetným těhotenstvím, u nichž byl v letech 2022-2023 na Porodnické a gynekologické klinice Fakultní nemocnice Hradec Králové proveden plánovaný, či akutní císařský řez. Informace získané z archivovaných porodopisů následně prošly statistickou analýzou. Ověření statistických hypotéz bylo provedeno pomocí Shapiro-Wilkova testu normality, Mann Whitney U testu a Pearsonova chí-kvadrát testu. Všechny statistické testy byly provedeny při hladině významnosti 0,05. Do výzkumu bylo zařazeno celkem 537 respondentek. Výsledky: Statistická analýza neprokázala signifikantní vztah mezi věkem ani BMI prvorodiček a výskytem časných pooperačních komplikací po císařském řezu (p > 0,05). Naproti tomu přítomnost komorbidit se ukázala být statisticky významným faktorem ovlivňujícím výskyt těchto komplikací (p = 0,004). Výsledky dále potvrdily statisticky významný vliv indikace k provedení císařského řezu (p = 0,003). Pacientky operované z placentárních nebo mateřských indikací vykazovaly vyšší pravděpodobnost výskytu komplikací ve srovnání s těmi, u nichž byla sekce indikována z fetálních příčin. Výzkum rovněž prokázal statisticky významný vztah mezi naléhavostí operačního výkonu a výskytem časných pooperačních komplikací (p = 0,011). Vyšší výskyt komplikací byl zaznamenán u akutních císařských řezů (40,63 %) oproti plánovaným výkonům (29,47 %). Statisticky významným faktorem pro výskyt časných pooperačních komplikací se ukázal také typ anestezie (p < 0,001). Prvorodičky, u nichž byl výkon proveden v celkové nebo epidurální anestezii, měly signifikantně vyšší riziko komplikací ve srovnání s těmi, u nichž byla použita anestezie spinální. Závěr: Časné pooperační komplikace po císařském řezu představují závažný medicínský problém, jenž může významně ovlivnit proces hojení a celkovou rekonvalescenci žen v poporodním období. Tyto komplikace mohou nepříznivě zasáhnout nejen fyzické zdraví rodiček, ale rovněž jejich psychickou pohodu, což může mít dlouhodobé dopady na kvalitu jejich života i schopnost pečovat o novorozence. Identifikace a prevence těchto komplikací jsou proto klíčovými aspekty porodnické a pooperační péče. Výsledky diplomové práce mohou přispět k odborné diskuzi a posloužit jako podklad pro další výzkum v této oblasti.Introduction: This thesis deals with the issue of early postoperative complications in primiparous women after cesarean section. This surgical procedure is generally perceived as a method of terminating pregnancy associated with a higher risk of complications compared to vaginal delivery. With the increasing number of cesarean sections worldwide, there is a growing need for thorough research into their impact on women's health. The analysis of postoperative complications is therefore crucial for optimizing care for women in childbirth and minimizing potential health risks. Objective: The main objective of this thesis is to analyze early postoperative complications in primiparous women after cesarean section. The sub-objectives include determining whether selected risk factors (age, BMI and associated diseases), indications for cesarean section, its urgency, and the type of anesthesia used influence the occurrence of these complications. Methods: A standardized scientific approach in the form of retrospective quantitative research. Data collection took the form of content analysis of internal medical records of primiparous women with single pregnancies who underwent planned or emergency cesarean sections at the Obstetrics and Gynecology Clinic of the Faculty Hospital in Hradec Králové. Information obtained from archived birth records was then subjected to statistical analysis. Statistical hypotheses were verified using the Shapiro-Wilk normality test, the Mann Whitney U test, and Pearson's chi-square test. All statistical tests were performed at a significance level of 0.05. A total of 537 respondents were included in the study. Results: Statistical analysis did not show a significant relationship between the age or BMI of primiparous women and the incidence of early postoperative complications after cesarean section (p > 0.05). In contrast, the presence of comorbidities proved to be a statistically significant factor influencing the occurrence of these complications (p = 0.004). The results further confirmed the statistically significant influence of the indication for cesarean section (p = 0.003). Patients operated on for placental or maternal indications showed a higher probability of complications compared to those in whom the section was indicated for fetal reasons. The study also demonstrated a statistically significant relationship between the urgency of the surgical procedure and the occurrence of early postoperative complications (p = 0.011). A higher incidence of complications was recorded in acute cesarean sections (40.63%) compared to planned procedures (29.47%). The type of anesthesia was also a statistically significant factor in the occurrence of early postoperative complications (p < 0.001). Primiparous women who underwent general or epidural anesthesia, had a significantly higher risk of complications compared to those who underwent spinal anesthesia. Conclusion: Early postoperative complications after cesarean section are a serious medical problem that can significantly affect the healing process and overall recovery of women in the postpartum period. These complications can adversely affect not only the physical health of mothers, but also their mental well-being, which can have long-term impacts for the quality of their lives and their ability to care for their newborns. The identification and prevention of these complications are therefore key aspects of obstetric and postoperative care. The results of this thesis can contribute to professional discussion and serve as a basis for further research in this area.