Předkládaná práce se zabývá možnostmi detekce lži a lhaní v rámci mediálních sdělení, konkrétně v rámci politického interview. Cílem práce je v prvé řadě vytvořit vhodný teoreticko-metodologický rámec, který bude brát v úvahu indikátory lhaní (verbální, neverbální i paraverbální) v prostředí mediální komunikace. Cílem je vytvořit spojením poznatků z rozsáhlé oblasti výzkumů neverbální, verbální a paraverbální detekce lhaní s koncepty o fungování mediálních dialogů vhodný pojmový aparát a postup pro takový typ analýzy, která by umožňovala zaměřit se na analýzu verbálních, neverbálních a paraverbálních indikátorů lhaní a která by zároveň brala v úvahu i specifika mediálního prostředí. Jinými slovy, cílem práce je vytvořit návrh takového typu komplexní analýzy, která by umožňovala danou komunikační situaci analyzovat s ohledem na povahu prostředí a která by nebyla reduktivní a brala v úvahu i příslušný institucionální kontext mediální produkce. Navazujícím cílem práce pak je analýza audiovizuálního příspěvku (konkrétní mediální "kauzy" prokázaného případu lhaní veřejně známé osobnosti) a tímto poukázat na možnosti a limity zvoleného typu analýzy.The present diploma thesis deals with the possibilities of lie detection in media communication, particularly within political interviews. The aim is primarily to propose an appropriate theoretical and methodological framework that considers the indicators of lying (verbal, nonverbal and paraverbal) in an environment of media communication. The aim is also to create appropriate terminology and procedure for the analysis by combining the findings from the research of the lying theory field with the concepts of the institutional settings of media, which would allow to focus on the analysis of verbal, nonverbal and paraverbal indicators of lying. This analysis would simultaneously be able to take into account the specifics of the media environment (media sphere). In other words, the goal is to create a draft of such a type of comprehensive analysis that would allow to analyse the whole communication situation with regard to given media environment and that would not be reductive, and that would be able to consider the relevant institutional context of media production. The subsequent aim of the thesis is to illustrate the use of our analytic frame on one case of media dialogue and highlight the possibilities and limits of the proposed analysis.