Předkládaná diplomová práce má za cíl podrobnou analýzu protestu jako hmotněprávní podmínku na dovolání se neplatnosti usnesení valné hromady doplněnou o normativní prvky. Práce hledá možnou inspiraci v historických institutech, které znal český právní řád, pro výklad současného znění protestu. Není opomenuta ani novela zákona o obchodních korporacích, která zkoumaný institut do značné míry ovlivnila. Současně reaguje na výkladové problémy s ní spojené, na které se snaží nalézt řešení v souladu s metodologií práva. Zároveň hledá možnou inspiraci v německé a slovenské úpravě protestu a snaží se nalézt použitelné právní závěry pro českou právní úpravu. Práce je rozdělena na pět kapitol včetně úvodu a závěru. První kapitola se zabývá teoretickým vymezením protestu v české, německé a slovenské právní úpravě. Ve druhé kapitole je vymezena geneze protestu. Současně jsou zde uvedeny historické instituty, u kterých se zkoumá naplnění obecných znaků protestu. Ústředním motivem třetí kapitoly je podrobná analýza protestu podle zákona o obchodních korporacích. Není opomenuta ani Novela, která institut do značné míry ovlivnila. Pro vyřešení výkladových otázek jsou mimo jiné využity německé právní závěry.The present thesis aims at a detailed analysis of objection as a prerequisite for filing an action for invalidation of the resolution of the general meeting supplemented by normative elements. The thesis looks for possible inspiration in the historical institutes known to the Czech legal order for the interpretation of the current wording of the objection. The amendment of the Commercial Corporations Act, which has influenced the examined institute to a large extent, is not omitted. At the same time, it responds to the interpretative problems associated with it, to which it tries to find a solution in accordance with the methodology of law. At the same time, it looks for possible inspiration in the German and Slovak regulation of objection and tries to find applicable legal conclusions for the Czech legislation. Diploma thesis is divided into five chapters, including the introduction and the conclusion. The first chapter deals with the theoretical definition of the objection in the Czech, German and Slovak legislation. The second chapter is focused on the genesis of objection. Also, the fulfillment of the general features of the objection in the historical institutes is examined. The main theme of the third chapter is the detailed analysis of objection under the Commercial Corporations Act. The Amendment which influenced the institute to a large extent is not left out. Among other things, the German legal conclusions are used in order to resolve the issues of interpretation.