Diplomová práce se zabývá porovnáním efektu technik postizometrické relaxace a reciproční inhibice v rámci metody proprioceptivní neuromuskulární facilitace na ovlivnění reflexních změn m. triceps surae u fotbalistů. Praktická část hodnotí ovlivňované parametry, mezi které byla zařazena kombinovaná terapie jako diagnostický nástroj, algometrie, vizuální analogová škála, goniometrie a funkční testy rovnováhy. Studie zahrnula celkem 30 fotbalistů, kteří byli náhodně rozděleni do dvou skupin - skupiny ošetřované postizometrickou relaxací a skupiny ošetřované reciproční inhibicí v rámci proprioceptivní neuromuskulární facilitace. Výsledky po terapii poukazují na statisticky významné navýšení rozsahu pohybu do dorzální flexe hlezenního kloubu na ošetřované dolní končetině u první skupiny. Druhá skupina vykazovala signifikantní zvýšení dorzální a plantární flexe na ošetřované i neošetřované dolní končetině po terapii. Statisticky významných rozdílů mezi vstupním a výstupním vyšetřením bylo dosaženo i v hodnocení reflexních změn m. triceps surae pomocí algometrie na ošetřované dolní končetině u obou skupin. Při diagnostice reflexních změn pomocí kombinované terapie došlo ke statisticky významnému navýšení měřených parametrů, tedy snížení citlivosti jednotlivých reflexních změn u obou metod po terapii.The thesis deals with the comparison of the effects of the postisometric relaxation technique and the reciprocal inhibition in the proprioceptive neuromuscular facilitation method to influence reflex changes in m. triceps surae of football players. The practical part evaluates the influenced parameters including combined therapy as a diagnostic tool, algometry, visual analogue scale, goniometry and functional tests of balance. The study included a total of 30 footballers who were randomly divided into two groups - the group treated with the postisometric relaxation technique and the group treated with the reciprocal inhibition in the proprioceptive neuromuscular facilitation method. After the therapy, the results show a statistically significant increase in the range of motion of dorsal flexion on the treated lower limb in the first group. The second group shows a significant increase in dorsal and plantar flexion both on the treated and untreated lower limb after the therapy. Statistically significant differences between entry and exit examinations were also achieved in the evaluation of reflex changes by algometry on the treated lower limb in both groups. The diagnosis of reflex changes by combined therapy showed a statistically significant increase in the measured parameters, thus the sensitivity of individual reflex changes in both methods was decreased after the therapy.