Tématem diplomové práce je Odkaz jako právní institut v právu římském a právu nejmodernějším. Je rozdělena do pěti kapitol, které na sebe časově i obsahově navazují. První kapitola je velmi rozsáhlá a věnuje se úpravě odkazu v římském právu, což dokazuje, že legát má hluboké historické kořeny a že byl v této době velice oblíbený. V této kapitole je obecně vysvětlen pojem legát a popsán jeho předmět, nabytí, omezení, neplatnost, zrušení, jeho druhy a typy. Mimo učebnic a odborné literatury jsou pramenem poznání také Digesta, Gaiovy Instituce a Justiniánské Instituce. Římské právo je opravdu nadčasové, protože se stalo inspiračním zdrojem pro mnohé zákoníky, jako např. pro ABGB recipovaný do českého právního řádu jako obecný občanský zákoník, o kterém pojednávám v další kapitole. Druhá kapitola popisuje pojem legát, jeho předmět, nabytí, omezení, ochranu osob na něm zúčastněných, neplatnost, zrušení a jednotlivé typy odkazu v obecném občanském zákoníku. Vliv římského práva je na tento zákoník opravdu patrný, ale vzniká i mnoho nových institutů a ustanovení, které jsou uzpůsobeny době a která z římského práva přímo nevychází. Třetí kapitola je věnována úpravě odkazu v tzv. středním občanském zákoníku z r. 1950. V této době došlo k úplné změně chápání nakládání s vlastnictvím, což se odrazilo i na dědickém právu a na odkazu, který byl v tomto zákoně hodně okleštěn. Čtvrtá kapitola popisuje, jak byl odkaz nakonec r. 1964 vypuštěn úplně z tehdejšího nového občanského kodexu, který je na našem území platný a účinný dodnes. Poslední kapitola je nejdůležitější, protože se zaměřuje na nový občanský zákoník a srovnávání jeho jednotlivých ustanovení s historickými prameny, aby došlo ke zjištění, co bylo pro které ustanovení předlohou. Zde je učiněn závěr, že nejvíce ustanovení o odkazu je v novém občanském zákoníku přejato z obecného občanského zákoníku, ale nalezneme i několik paragrafů ovlivněných římským právem nebo jinými současnými kodexy ze zahraničí. Opětovné zavedení odkazu do našeho právního řádu je vnímáno jako velké plus, ale až čas ukáže, do jaké míry se tento institut stane všeobecně oblíbeným.This master thesis deals with Legacy as Legal Institute of Recent Law and Roman Law and is divided into five chapters, which are connected in terms of their contents and time. First chapter is very extensive and it is concerned with the regulation of legacy in Roman law. This proves that legacy has a deep historical roots and that it was very popular at that period of time. In this chapter, the term legacy is explained along with its object, acquisition, limitation, invalidity, cancellation and its categories and types. Apart from the schoolbooks and technical literature, there are used also other sources of knowledge such as Digesta, institutes of emperor Justinian and institutes of Gaius. Roman law is really timeless as it has become the source of inspiration for many codes, such as ABGB which is adapted into the Czech legal system in the form of a civil code, discussed in the following chapter. Second chapter describes also the term legacy, its object, acquisition, limitation, protection of people participating in legacy, invalidity, cancellation and its particular types in the civil code of 1811. The influence of Roman law on this code is evident, however, completely new institutes and regulations, which are adapted to the time and which do not have their origins in Roman law, are being created. Third chapter is about legacy in the civil code of 1950. In this period of time the understanding of private property changed thoroughly and this fact was reflected in the law of succession and legacy as well. Mentions about legacy were scarce in this code. Chapter four mentions the cancellation process of legacy in 1964. It was entirely withdrawn from the civil code, which has been valid and effective ever since. Last chapter is the most important one as it concentrates on the regulation of legacy in the new civil code, which is compared to its historical resources to find out which of them was its primary source of inspiration. It is concluded that most paragraphs are from ABGB and others are influenced by Roman law or by foreign modern civil codes. Return of legacy into our legal system has been regarded so far as a good idea. Only time, however, will tell to what extent the legacy will become popular or not.