Hlavním cílem předkládané práce je poskytnutí uceleného právního pohledu na právní úpravu institutu prodlení dlužníka v občanském právu, spolu s následky, které tuto změnu obsahu závazkového právního vztahu provázejí. Práce je rozdělena do tří pomyslných bloků. V první části se obecně seznámíme s prodlením, předpoklady jeho vzniku a doplněna je i o stručný pohled na institut prodlení věřitele. Se vznikem prodlení jsou neodmyslitelně pojeny i obecné otázky související se zánikem závazku splněním, a z toho důvodu jsou zde zahrnuty obecné předpoklady pro řádné a včasné splnění závazku. Druhá část je pak podrobně věnována jednotlivým následkům prodlení dlužníka, přičemž pozornost je soustředěna především na problematiku odstoupení od smlouvy a úroku z prodlení. Při odstoupení je snaha o řešení otázek vyvolaných nedostatečnou právní pravou a mnohdy rozporuplnou judikaturou soudů - jedná se o problém dodatečné přiměřené lhůty k odstoupení od smlouvy a také o ochrany práv třetích osob nabytých v dobré víře. S úrokem z prodlení je to pak otázka dispozitivnosti či kogentnosti normy obsažené v ustanovení § 517 odst. 2 současného občanského zákoníku. Každá kapitola, potažmo i téměř každá právní otázka je komparována s úpravou v obchodním zákoníku. Závěr práce obsahuje stručný pohled do právní úpravy nového, dosud neúčinného občanského zákoníku, kde se zaměřuji především na to, jak si zákonodárce poradil s úpravou právě těch dílčích problematických otázek. Úprava prodlení dlužníka v novém občanském zákoníku je do velké míry inspirována současnou úpravou v obchodním zákoníku, a právě z toho důvodu se v průběhu celé práce snažím o podrobnou komparaci s ní.The main objective of the thesis is to render coherent juridical perspective of the regulation for the case of the institute of defaulter contained in civil law along with impacts on the modification of which is the content of the obligatory legal relation accompanied. The thesis is split into three notional parts. The first one generally intruduce the delay, preconditions of its origin and also amended by concise view of the institute of the delay of the creditor. Along with the origin of the default come general issues related to expiration of the debt by its fulfilment. For these reasons there are implied common postulates for regular and early fulfillment of the obligation. The second part then is dedicated to particular impacts of the delay whereas the focus is on the withdrawal and delay interest-rates. In case of the withdrawal there is an effort to troubleshoot those created by poor legislative and oftentimes lawsuit inconsistence - it concerns the issue of the extra time terms for withdrawal as well as the third party rights protection come into effect in bona fides. The delay interest-rates are the issue of the ius cogens or the ius dispozitivum established in Act 517 section 2 of the actual Civil code. Each chapter along with every legal issue is in comparison with regulation of the Commercial code. Eventually, the thesis contains the brief view of the regulation of the new, so far invalid Civil code. There I mainly aim at legislator´s activities concerning questionable partial issues of the regulation. The Delay regulation in the new Civil code is pre-eminently inspired by the actual regulation in the Commercial code. Therefore I elaborately compare those two through out the entire thesis.