Onemocnění charakterizované zvýšeným tepenným tlakem ve velkém krevním oběhu (nad 140/90 mmHg). Jedno z nejčastějších onemocnění, jehož příčina většinou není známa (tzv. esenciální h., u níž existuje řada teorií vysvětlujících její vznik). V malém počtu případů je vysoký krevní tlak způsoben jinou chorobou (tzv. sekundární h.), zejm. onemocněním ledvin (např. glomerulonefritida, renální insuficience) či nadledvin (Connův syndrom, feochromocytom), popř. koarktací aorty aj. Levá srdeční komora musí u h. čerpat krev proti vysokému tlaku, což vede k jejímu zatěžování a hypertrofii a postupnému poškození. Vysoký krevní tlak se nemusí zejm. zpočátku projevovat žádnými nápadnými příznaky, ale později se mohou dostavit závažné komplikace (srdeční selhání, urychlení aterosklerózy, ICHS, cévní mozkové příhody, postižení ledvin). (cit. Velký lékařský slovník online, 2018 http://lekarske.slovniky.cz)
Databáze
MESH
Odkazy
(11) - MESH
(25) - Knihy
(2) - ČLÁNKY
(1) - PERIODIKA - Souborný záznam periodika
(15) - PERIODIKA - Svázaný ročník periodika
předmětové heslo
Počet záznamů: 1
openseadragon
Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom
jak používáme cookies.
