Sedláčková, Hana,
Práva putativního otce na popření otcovství a styk s dítětem v kontextu soudobé judikatury [rukopis] / Hana Sedláčková. -- 2019. -- 47 s. (97 988 znaků). -- Oponent Lenka Westphalová. -- Ved. práce Renáta Šínová. -- Abstract: Diplomová práce se zabývá právem putativního otce podat návrh na popření otcovství matrikového otce. Cílem této práce je analyzovat a odpovědět na otázku, zda je současná právní úprava neumožňující putativnímu otci popřít otcovství matrikového otce v souladu s mezinárodními závazky, ke kterým se Česká republika zavázala, konkrétně ve vztahu k Úmluvě o právech dítěte a Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Současně se v této diplomové práci zabývám možností putativního otce domoci se styku se svým dítětem. V rámci celé diplomové práce je rozebírána judikatura Evropského soudu pro lidská práva a taktéž judikatura vnitrostátní. Součástí třetí, čtvrté a páté kapitoly je poté i komparace se zahraničními právními úpravami, kterými by se mohl český zákonodárce inspirovat. První kapitola je zaměřena na historický pohled zákonodárce na zakotvení popěrného práva putativního otce k podání návrhu na popření otcovství napříč právní úpravami, jež byly platné a účinné na našem území od roku 1917 až do současnosti. V rámci druhé kapitoly je porovnána právní úprava zákona o rodině a občanského zákoníku z pohledu aktivní legitimace třetích subjektů k podání návrhu na popření otcovství matrikového otce, na něž se může putativní otec obrátit, aby podali návrh namísto něj. Třetí kapitola se zabývá důsledky současné právní úpravy, jež jsou demonstrovány na reálném případě. V rámci této kapitoly je rozebrána a analyzována judikatura jak vnitrostátní, tak judikatura Evropského soudu pro lidská práva. Součástí této kapitoly je taktéž komparace s vybranými zahraničními právními úpravami, jež jsou brány jako inspirační zdroj pro zákonodárce při zakotvení práva putativního otce na popření otcovství otce matrikového. Předmětem čtvrté kapitoly je analýza práva putativního otce domoci se styku s dítětem. V rámci této kapitoly je rozebrán nejen samotný pojem "styk", ale taktéž podmínky, jež jsou zákonem stanoveny pro jeho přiznání. Dále je zde rozbor judikatury vnitrostátní a judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Obsahem poslední, páté, kapitoly je popěrné právo dítěte, resp. jeho neexistence v české právní úpravě. V rámci této kapitoly je provedena analýza důvodu, proč není popěrné právo dítěte zakotveno a taktéž komparace s vybranými zahraničními úpravami, kterými by se český zákonodárce inspirovat při jeho zakotvení.. -- Abstract: The diploma thesis deals with the right of a putative father to submit a proposal to deny the paternity of the registry father. The aim of this thesis is to analyze and answer the question whether the current legal regulation that does not allow a putative father to deny paternity fatherhood in accordance with the international obligations to which the Czech Republic undertook, namely in relation to the Convention on the Rights of the Child and the European Convention on Human Rights fundamental freedoms. At the same time, this thesis deals with the possibility of a putative father getting in touch with his child. The case law of the European Court of Human Rights and also the national case law are discussed in the framework of the whole thesis. The third, fourth and fifth chapters also include a comparison with foreign legal regulations, which could inspire the Czech legislature. The first chapter is focused on the historical view of the legislature on the anchoring of the putative father's denial right to submit a petition to deny paternity across the legislation that was valid and effective in our country from 1917 until the present. The second chapter compares the legislation of the Family Act and the Civil Code from the point of view of the legitimacy of third parties to file a petition to deny the paternity of the registrar's father, to whom the putative father can turn to submit a petition instead. The third chapter deals with the consequences of the current legislation, which is demonstrated on the real case. The case law of both the national and the case law of the European Court of Human Rights is analyzed and analyzed in this chapter. This chapter also includes a comparison with selected foreign legal regulations, which are taken as the source of inspiration for legislators in embedding the right of a putative father to deny the paternity of the parent's father. The fourth chapter is about analyzing the right of a putative father to get in touch with a child. In this chapter, not only the term "contact" is discussed, but also the conditions that are laid down by law for its admission. There is also an analysis of national case law and the case law of the European Court of Human Rights. The content of the last, fifth, chapter is the right of the child, resp. its non-existence in the Czech legislation. In this chapter, an analysis is made of the reason why the child's denial right is not enshrined and also a comparison with selected foreign regulations, which the Czech legislator would be inspired to embed.
Westphalová, Lenka. Šínová, Renáta. Univerzita Palackého. Katedra soukromého práva a civilního procesu
Popření otcovství. putativní otec. matrikový otec. styk s dítětem. dítě. zákonné domněnky. občanský zákoník. popěrné právo. zákonné lhůty. nejlepší zájem dítěte. Deny of fatherhood. putative father. register father. right to be in contact with a child. child. legal presumptions. civil code. denial right. legal time. best interest of the child. diplomové práce
(043)378.2