Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a idiopatická plicní fibróza (IPF) patří mezi respirační onemocnění negativně ovlivňující fyzický i psychický stav pacienta a přináší s sebou mnoho komplikací. Respirační fyzioterapie pomáhá jedincům zvládat projevy onemocnění a zlepšit kvalitu života. Studie se zaměřovala na změnu spirometrických parametrů, maximálního nádechového a výdechového ústního tlaku, antropometrické rozměry rozvíjení hrudníku a subjektivní vnímání kvality života v závislosti na zdraví u pacientů s těmito onemocněními. Součástí práce bylo srovnat vliv individuálního rehabilitačního programu u pacientů s CHOPN a IPF. Probandi podstoupili 6týdenní program plicní rehabilitace s pravidelným domácím programem. Terapie probíhala dvakrát týdně a byla pod dohledem ošetřujícího fyzioterapeuta. U skupiny pacientů s IPF se nejvíce zlepšil vrcholový výdechový průtok (p = 0,0005), maximální nádechový (p = 0,0034) a výdechový ústní tlak (p = 0,0150). Skupina CHOPN vykazovala zlepšení v maximálním nádechovém ustním tlaku (p = 0,0079) a výdechovém ustním tlaku (p = 0,0257). Všechny měřené hodnoty rozvíjení hrudníku se zlepšily významně u obou skupin. Celkové skóre hodnocení kvality života dle dotazníku SGRQ se zlepšilo u IPF skupiny (p = 0,0151) i u CHOPN skupiny (p = 0,0105). Z výsledků tedy můžeme usuzovat, že plicní rehabilitace a doprovodný domácí rehabilitační program jsou důležitou součástí komplexní péče u pacientů s CHOPN i IPF.Chronic Obstructive Pulmonary Disease (COPD) and Idiopathic Pulmonary Fibrosis (IPF) are the respiratory diseases that affect the physical and psychological state of the patient and result in many complications. Respiratory physiotherapy helps individuals to cope with the symptoms of the illnesses and improve quality of their lives. The study has focused on the change of spirometry parameters, maximum inspiratory and expiratory pressure, anthropometric parameters - chest development and subjective perception of health releated quality of life of patients suffering from these diseases. One part of the work was to compare the effect of the individual rehabilitation program on COPD and IPF patients. The probands underwent a 6-week pulmonary rehabilitation program with a regular home program. The therapy was in progress for a week and it was supervised by a physiotherapist. The peak expiratory flow (p = 0.0005), maximum inspiration (p = 0.0034), and expiratory oral pressure (p = 0.0150) improved most in the IPF group. The COPD group showed an improvement in maximum inspiratory pressure (p = 0.0079) and exhalation pressure. (p = 0.0257). All measured values of chest development improved significantly in both groups. The overall score of quality of life according to the SGRQ questionnaire improved with the IPF group (p = 0.0151) and the COPD group (p = 0.0105). Therefore, the results lead to the conclusion that pulmonary rehabilitation and an accompanying home rehabilitation program are an important part of the complex care of COPD and IPF patients.