Halda je antropogenní tvar reliéfu, který vznikl v důsledku těžby nerostných zdrojů. Na haldu se ukládá převážně materiál pocházející z otvírky a přípravy jednotlivých ložisek a z těžby dané suroviny. Existuje celá řada druhů hald lišící se svojí velikostí, tvarem a strukturou uloženého materiálu. Zakládají se v blízkosti dolů a těžních věží, aby transport ukládaného materiálu byl co nejméně časově a technicky náročný. Samotné založení haldy je plánovité a má svá přesná pravidla, protože umístěním haldy do prostoru vznikne nový prvek, který se postupem času musí stát jeho pevnou součástí. Úprava a začlenění haldy do prostoru se realizuje pomocí sanačních a rekultivačních prací. Celý proces obnovy haldy a jiného těžbou ovlivněného území začíná u stanovení plánu a způsoby obnovy prostoru. Následně dochází k nezbytným terénním úpravám a poté se přistoupí ke konkrétní zvolené rekultivaci. V českých podmínkách se z hlediska rekultivace hald nejčastěji volí biologická rekultivace, tzn. výsadba stromů, keřů a osetí travinami. Méně časté je odstranění haldy a použití uloženého matriálu na např. zásyp důlních děl ústících na povrch. Terénním mapováním realizovaným v oblasti Rosicka-oslavanska a Rožné-Olší jsem na konkrétních příkladech dokumentoval současný stav rekultivačních prací na haldách a využití těchto hald. Výsledky mapování přinesly zjištění, že žádná ze zkoumaných hald není pro životní prostředí nebezpečná a nebrání dalšímu rozvoji oblasti. Snad jediná výjimka je halda Kukla, kde se rekultivace částečně nezdařila a plánuje se rekultivace nová. V oblasti Rosicka-oslavanska jsem zmapoval celkem 12 hald. Dohromady zaujímají plochu přibližně 31 ha, což je 0,26 % rozlohy zájmového území. V oblasti Rožná-Olší jsem zmapoval rovněž 12 hald, které s celkovou rozlohou 42,9 ha zaujímají 0,5 % rozlohy zájmového území.The heap is an anthropogenic landforms created from the extraction of the mineral resources out of the land. The heap consists of a material from the extraction of raw materials. There are many types of heaps differing in size, shape and structure of the deposited material. They are based near the mines and mining towers to technically easy the transport of the deposited materials and to reduce the time it takes. The construction of the heap is planned and it has to follow strict rules as to the location of the heap. This is due to its need for natural integration into the landscape in the future. Adjustment of the heap is implemented through redevelopment and recultivation works. The entire recovery process begins with planning of the heaps and their integration into the surrounding area. This is followed by landscaping and rehabilitation by the selected method. In the Czech Republic, the most frequently used method of recultivation is biological recultivation. Less common is the removal of the heap and the use of stored materials such as talcum powder from the mine. The field reconnaissance in Rosicko-oslavansko and Rožná-Olší brought some interesting results. I have documented the current status of recultivation works on heaps and their usage. The results of reconnaissance revealed that none of the studied heaps is dangerous for the environment and none prevents further development of the area. Perhaps the only exception would be heap Důl Kukla, where a part of recultivation failed and has to be re-done. I mapped 12 heaps in Rosicko-oslavansko and 12 heaps in Rožná-Olší. The total area of heaps is 31 hectare in Rosicko-oslavansko (0,26 % of total area of region). The total area of heaps is 42,9 hectare in Rožná-Olší (0,5 % of total area of region).