Rod Cautires se vyskytuje v Jihovýchodní Asii v několika desítkách druhů. Na základě sekvencí genů 18S rDNA, 28S rDNA, 16S rDNA, tRNA-Leu, ND1, COI, tRNA-Leu, COII, ND5, tRNA-Phe, tRNA-Glu, tRNA-Ser byla sestavena fylogenetická hypotéza o příbuznosti druhů. Pro konstrukci stromů byly použity metody maximální podobnosti, maximální pravděpodobnosti a bayesiánská metoda. Výsledky získané jednotlivými metodami podporují monofylii rodu Cautires Waterhouse, 1878. Molekulární delimitace druhů byla založena především na sekvencích mitochondriálních genů a srovnána s běžně používanými morfologickými diagnostickými znaky. Analýzou topologie získaných fylogenetických stromů a informací o morfologii a zbarvení studovaných druhů bylo potvrzeno, že podobně zbarvené druhy jsou si velmi často nepříbuzné a zbarvení je výsledkem koevoluce mimikry ve skupině. Dále byla potvrzena variabilita ve zbarvení v rámci druhů a populací. Stupeň morfologické odlišnosti pouze velmi volně koresponduje s genetickou odlišností a v některých případech ani na základě morfologických a molekulárních dat není možné s jistotou delimitovat biologické druhy. Pro delimitaci druhů ve sporných případech je nutný další materiál pro morfologické i genetické analýzy.The genus Cautires occurs in Southeast Asia in severeal dozens of species. The phylogenetic hypotheses were inferred from sequences of 18S rDNA, 28S rDNA, 16S rDNA, tRNA-Leu, ND1, COI, tRNA-Leu, COII, ND5, tRNA-Phe, tRNA-Glu, tRNA-Ser and three optimization criteria were employed for the construction of phylogenetic trees (maximum likelihood, maximum parsimony and bayesian approach). All datasets and partial analyses support monophyly of Cautires Waterhouse, 1878. The molecular delineation of species is mostly based on mitochondrial genes and was compared with regularly used morphological diagnostic characters. The well supported topology shows that species similar in colour patterns are often only distantly related and that their similarity is a result of the coevolution of mimicry patterns. The degree of morphological disparity does not closely correspond with their genetic divergence. In some cases, it is impossible to delineate biological species using both molecular and morphological information. An access to further material for molecular and morphological analyses will be necessary for detailed studien on species limits in mimetic net-winged beetle lineages.