Úvod: Poporodní krvácení je život ohrožující stav, který je stále spojen s vysokou mateřskou mortalitou. I v dnešní době je poporodní krvácení stále často nepředvídatelné, existují ovšem rizikové faktory (ať už se týkají samotného průběhu porodu, faktorů ze strany dítěte či anamnézy ženy), které nám mohou napovědět, zda se u ženy po porodu krvácení vyskytne. Cíl: Tato diplomová práce obsahuje nejnovější poznatky o poporodním krvácení, je zaměřena na rizikové faktory poporodního krvácení. Teoretické poznatky pro diplomovou práci byly čerpány z databází PubMed, EBSCO a ProQuest, byly také použity guidelines WHO. Hlavním cílem práce bylo zhodnotit rizikové faktory, které se podílejí na poporodní krevní ztrátě 1000 ml, a to u žen, které rodily ve FN Brno mezi lety 2022 a 2023. Mezi výzkumné cíle patřilo posouzení důležitosti anamnézy ženy, faktorů týkajících se porodu a faktorů týkajících se dítěte na riziko následného poporodního krvácení. Metodika: Předmětem práce je výzkumné šetření, které proběhlo formou retrospektivního kvantitativního výzkumu. Data byla sbírána z dokumentací žen, které porodily ve FN Brno v letech 2022-2023. Zkoumanou skupinou byly ženy, které porodily ve FN Brno v letech 2022-2023 a měly po porodu krevní ztrátu 1000 ml. Zkoumaná skupina zahrnovala 287 respondentek. Kontrolní skupinou pak byla skupina žen, které porodily ve FN Brno v letech 2022-2023 a měly po porodu krevní ztrátu menší než 300 ml, tuto skupinu tvořilo 116 respondentek. Získaná data byla zpracována pomocí programovacího jazyka python, k ověření vytvořených hypotéz byl posléze použit Fisherův exaktní test, který je implementován v knihovně scipy.stats, přičemž hladina testu, se kterou bylo pracováno, byla 5 %. Výsledky: Dle výsledků výzkumu má ze strany ženy na poporodní krvácení vliv multiparita a fakt, zda žena otěhotněla po IVF. Významný vliv mají také patologie placenty zahrnující diagnózu placenta praevia, abrupce placenty, retence placenty a přítomnost reziduí post partum. Krevní ztrátu po porodu ovlivňuje také způsob porodu (vaginální porod se ukazuje jako způsob porodu, při kterém není riziko poporodního krvácení tak velké jako u porodu císařským řezem či u operačního vaginálního porodu). Z hlediska faktorů ze strany dítěte má na krevní ztrátu vliv makrosomie plodu a porod mrtvého plodu. Riziková pro následné poporodní krvácení je také prodloužená třetí doba porodní, augmentace porodu oxytocinem a porodní poranění - poranění anu. Naopak faktory, které dle výsledků výzkumu na poporodní krvácení vliv nemají, zahrnují anamnézu ženy (DM I., II. typu, gestační diabetes, hypertenzní onemocnění a vrozené koagulopatie, anémii matky, preeklampsii a eklampsii, HELLP syndrom a DIC), věk ženy nad 35 let a obezitu ženy. Dále se nepotvrdil vliv patologií dělohy (předchozí jizva na děloze po SC, myomatózní děloha, vrozené anomálie dělohy, ruptura dělohy, nadměrná distenze dělohy vlivem polyhydramnia) na poporodní krevní ztrátu. Na poporodní krvácení nemá dle výsledků výzkumu vliv ani indukce porodu, vícečetné těhotenství matky, deflexní poloha plodu, překotný a protrahovaný porod a přítomnost porodnického hematomu. Závěr: Poporodní krvácení je akutním, život ohrožujícím stavem, který je stále spojen s vysokou mateřskou mortalitou. Ačkoli se poporodní krvácení může vyskytnout neočekávaně, existují i rizikové faktory poporodního krvácení, které je dobré znát a vědět tak předem, která rodící žena je potenciálně poporodním krvácením ohrožena. Výsledky tohoto výzkumu jsou limitované faktem, že sběr dat probíhal pouze na Gynekologicko-porodnické klinice FN Brno, výsledky jsou tedy vztažené pouze k tomuto pracovišti. Přesto se práce může stát podnětem k další diskusi a může být nápomocná při dalším zkoumání problematiky rizikových faktorů poporodního krvácení.Background: Postpartum haemorrhage is a life-threatening condition that is still associated with high maternal mortality. Even today, postpartum haemorrhage is still often unpredictable, but there are risk factors that can tell us whether a woman will experience postpartum haemorrhage. Aim: This thesis contains the latest knowledge on postpartum haemorrhage and focuses on the risk factors for postpartum haemorrhage. Theoretical knowledge for the thesis was drawn from PubMed, EBSCO and ProQuest databases, WHO guidelines were also used. The main aim of the thesis was to assess the risk factors involved in postpartum blood loss 1000 ml in women who gave birth in Brno University Hospital between 2022 and 2023. The research objectives then included assessing the importance of medical history, factors related to the delivery and factors related to the baby on the risk of subsequent postpartum haemorrhage. Methodology: The subject of the research is a research investigation, which was conducted in the form of a retrospective quantitative research. Data were collected from the records of women who gave birth at the Brno University Hospital in 2022-2023. The study group consisted of women who gave birth at the Brno University Hospital in 2022-2023 and had a postpartum blood loss 1000 ml, the study group included 287 respondents. The control group was a group of women who gave birth at the Brno University Hospital between 2022 and 2023 and had a postpartum blood loss of less than 300 ml; this group consisted of 116 respondents. The obtained data were processed using the python programming language, and then Fisher's exact test, implemented in the scipy.stats library, was used to test the hypotheses, and the significance level of the test used was 5 %. Results: According to research, multiparity and whether a woman became pregnant after IVF have an impact on postpartum haemorrhage. Placenta pathologies including the diagnosis of placenta praevia, placental abruption, placental retention and the presence of postpartum residues also have an impact. Blood loss after delivery is also influenced by the mode of delivery (vaginal delivery appears to be a mode of delivery in which the risk of postpartum haemorrhage is not as great as in caesarean delivery or operative vaginal delivery). In terms of factors from the baby's side, fetal macrosomia and stillbirth influence blood loss. Prolonged third stage of labour, augmentation of labour with oxytocin and birth trauma - injury to the anus - are also risk factors for subsequent postpartum haemorrhage. On the other hand, factors that according to the research results do not influence postpartum haemorrhage include the woman's medical history (DM type I, II, gestational diabetes, hypertensive diseases and congenital coagulation disorders, maternal anaemia, preeclampsia and eclampsia, HELLP syndrome and DIC), woman's age over 35 years and woman's obesity. Furthermore, there was no evidence of an effect of uterine pathologies (previous uterine scar after SC, myomatous uterus, congenital uterine anomalies, uterine rupture, excessive uterine distension due to polyhydramnios) on postpartum blood loss. According to the research results, induction of labour, multiple maternal pregnancies, deflexed foetal position, premature and prolonged labour and presence of obstetric haematoma do not affect postpartum haemorrhage. Conclusion: Postpartum haemorrhage is an acute, life-threatening condition that is still associated with high maternal mortality. Although postpartum haemorrhage can occur unexpectedly, there are risk factors for postpartum haemorrhage that are good to be aware of, so that we know in advance, which labouring women are potentially at risk of postpartum haemorrhage. The results of this research are limited by the fact that the data collection took place only at the Gynaecology and Obstetrics Clinic of the Brno University Hospital, so the results are related only to this department.