Tato diplomová práce obsahuje dvě samostatné části, které se ale vzájemně doplňují. První část obsahuje nástin recepce Petra Borkovce od počátku po současnost. Na tomto nástinu se ukazuje, že ze strany kritiků docházelo k určitému nepochopení a nepřijetí Borkovcových tvůrčích metod. Borkovec se s tímto nepochopením vyrovnával, což zapříčinilo částečnou proměnu jeho poetiky. Druhá část této práce se zabývá klíčovou vlastností Borkovcovy poetiky: apropriační tendencí, která je zde chápána jako tvůrčí metoda. Prizmatem jeho poslední básnické sbírky, Herbář k čemusi horšímu, pojednává o počátcích a vývoji této tendence, inspiračních zdrojích, které ho vedly k jejímu užívání, a jejím smyslu v Borkovcově tvorbě. Kniha Herbář k čemusi horšímu je zde také samostatně interpretována.This master's thesis consists of two parts which complement each other. The first part presents an outline of the critical reception of the works by Petr Borkovec from his first book published in 1990 up to the present. In this outline, we show the critics found it hard to understand Borkovec's literary methods, and, therefore, his early collections of poems received rather unenthusiastic reviews. As a result, Borkovec partly changed his own poetics and, thus, coped with the misunderstanding the critics had showed towards him and his works. The second part of the thesis deals with the key feature of Borkovec's poetics - the appropriative tendencies, or appropriation, which we consider to be his creative method. Focusing on Borkovec's most recent collection of poems called Herbář k čemusi horšímu ("A Herbarium for Something Worse", 2018), we thoroughly discuss Borkovec's use of appropriation as far as its origin, tendencies, sources of inspiration, which led Borkovec to apply it, and the meaning it carries in Borkoves's works are concerned. The second part also provides our interpretation of Herbář k čemusi horšímu.