Úvod: Chůze člověka je jedním z přirozených vzorů chování. Jakýkoliv zásah do mechanismu chůze v důsledku neurologického poškození je tedy zásahem do osobnosti člověka a jeho participace ve společnosti. Cíl: Zhodnocení efektu rehabilitace na vybrané parametry stoje a chůze u pacientů po cévní mozkové příhodě v subakutním stadiu. Metodika: Výzkumu se zúčastnilo celkem 10 pacientů (7 mužů a 3 ženy), jejichž průměrný věk byl 66,4 let (SD+- 6,4 let). Pacienti byli po primoatace v časném subakutním stádiu ischemické cévní mozkové příhody, která byla způsobena uzavěrem arteria cerebri media, Pacienti absolvovali klinická i přístrojová hodnocení. Pro klinické hodnocení rychlosti byl vybrán10metrový test chůze (10MWT) a koordinační Timed Up and Go test (TUG). Stoj a chůze byly analyzovány na přístroji Zebris FDM-T. Pro stoj byly vybrány parametry 95% confidence ellipse area (mm2), a rychlost COP (Centre of pressure velocity v mm/sec). Z parametrů chůze byla vybrána průměrná rychlost chůze (km/h), procentuální vyjádření doby kontaktu chodidla s podložkou (Stance phase), jednotlivé části stojné fáze (Loading response, Midstance, Pre-swing), trvání švihové fáze (Swing phase) pro každou nohu zvlášť, z čehož byl zjištěn efekt na paretickou DK a rozdíly mezi paretickou a neparetickou DK, a fáze dvojí opory (Double stance phase) (v %). Dále Maximum force pro každou nohu zvlášť, což je informace o síle zatížení jednotlivých částí chodidla (Forefoot, Midfoot, Backfoot), která byla přepočítána jako poměr hmotnosti a síly zatížení (v %). Byly porovnány výsledky RHB na paretickou DK a rozdíly mezi paretickou a neparetickou DK před a po RHB. Výsledky: Došlo k signifikantnímu rozdílu v následujících naměřených hodnotách po RHB: v rychlosti chůze po rovině (10MWT) (p=0,04) a v naměřených hodnotách rychlosti pro provedení TUG testu mezi (p=0,019). v parametrech stoje: 95% confidence ellipse area (p=0,006) a COP average velocity (p=0,04), v analýze chůze v parametrech: rychlost chůze na páse (p=0,02), rozdíl mezi paretickou a neparetickou DK v Loading response fázi krokového cyklu (p=0,047), Loading response fáze paretické DK (p=0,009) a rozdíl mezi paretickou a neparetickou DK v Maximum force ve střední části chodidla - Midfoot (p=0,02). Závěr: V této práci došlo k významným změnám v rychlosti chůze po rovině (10MWT) i na páse a při provedení koordinačně náročného testu (TUG), a to ve smyslu zrychlení. Došlo také ke zlepšení parametrů stoje směrem k lepší stabilitě a kontrole COP. Parametry chůze měřené na přístroji nevykazovaly tak výrazné změny při měření před a po RHB.Introductin: Gait is one of the natural patterns of behavior. Therefore, any intervention in the gait mechanism due to neurological damage is an intervention in a personality and participation in society. Objective: Evaluation of the effect of rehabilitation on selected stance and gait parameters in patients in the subacute stage after a cerebrovacular attack (CVA). Methodics: A total of 10 patients (7 men and 3 women) with a mean age of 66.4 years (SD+- 6.4 years) participated in the study. They were after primeattack, in the early subacute stage of ischemic stroke, which was caused by occlusion of the cerebral media artery. The patients underwent clinical and instrumental stance and gait evaluations. A 10-meter walking test (10MWT) and Timed Up and Go test (TUG) were selected for coordination and for clinical speed evaluation. Standing and walking were analyzed on a Zebris FDM-T instrument. The parameters 95% confidence ellipse area (mm2) and COP speed (Center of pressure velocity in mm/sec) were selected for the stand. From the walking parameters, the average walking speed (km/h), the percentage expression of the foot contact time with the pad (Stance phase), the individual parts of the Stance phase (Loading response, Midstance, Pre-swing), the duration of the Swing phase, every one for each foot separately, from which the effect on paretic lower limb (LL), the differences between paretic and non-paretic LL, and the double stance phase (in %) were found. Furthermore, Maximum force for each leg separately, which is information about the force of the load of individual parts of the foot (Forefoot, Midfoot, Backfoot), which was recalculated as the ratio of weight and load force (in %). RHB results for paretic LL and differences between paretic and non-paretic LL before and after RHB were compared. Results: There was a significant difference after RHB in the measured values of walking speed (10MWT) (p = 0.04), in the TUG test (p = 0.019), in the standing parameters: 95% confidence ellipse area (p = 0.006) and COP average velocity (p = 0.04), In the gait analysis during the gait walking speed (p = 0.02), difference between paretic and non-paretic lower limb in the Loading response phase of the step cycle (p = 0.047), Loading response of paretic lower limb (p = 0.009) and the difference between paretic and non-paretic lower limb in Maximum force in the Midfoot (p = 0.02). Conclusion: In this work, there were significant changes in walking speed (10MWT), also on treadmill and in performing a coordination-intensive test (TUG), in terms of acceleration. There has also been an improvement in standing parameters towards better stability and COP control. The walking parameters measured on the device did not show such significant changes after RHB.