Disertační práce podává ucelený přehled o možnostech posouzení retinální saturace cév kyslíkem u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS). Postižení zraku je běžné a zánět zrakového nervu bývá častou první klinickou manifestací nemoci. V úvodu práce je zmíněno několik faktů o anatomických a fyziologických aspektech zrakového systému, jsou probrány příčiny a klinická manifestace retrobulbární neuritidy. Byly předloženy možnosti paraklinického vyšetření zrakového systému a typické patologické nálezy. Ve vlastním výzkumu jsme se zaměřili na sledování pacientů s RN a posouzení změny retinální saturace (arteriální, venózní a jejich rozdíl) a tloušťky RNFL jednak v akutní fázi, jednak i k longitudinálnímu posouzení změn v odstupu půl roku od zahájení sledování. Zařazení pacienti byli vyšetřeni na Neurologické a Oční klinice Fakultní nemocnice Olomouc v letech 2015-2019. Vlastní výzkum probíhal v několika fázích, v pilotní fázi jsme vyšetřovali pacienty s akutní RN, zařazeno bylo 32 pacientů a 28 zdravých dobrovolníků, přičemž mezi skupinami nebyl z demografického hlediska statisticky významný rozdíl. U pacientů s akutní RN byla zjištěna větší A-V diference postiženého oka RN ve srovnání s okem nepostiženým (34,2 ? 4,7 % vs. 31,3 ? 4,6 %, p = 0,044; Bonferroniho post hoc testy). Nebyl zjištěn statisticky signifikantní rozdíl tloušťky RNFL postiženého oka ve srovnání s nepostiženým okem a zdravými jedinci. V další fázi výzkumu jsme se zaměřili na dlouhodobé sledování a pacienty jsme vyšetřili vstupně (V1) a poté za šest měsíců (V2). Posuzovali jsme saturační parametry a tloušťku RNFL. Zařazeno bylo 50 pacientů. Vstupně byla AS významně zvýšena v postiženém oku (99,5 % vs. 98 %, p = 0,03). Došlo k významnému snížení A?V rozdílu u obou očí během V2, postižené oko: 32 % vs. 29 %, p = 0,004; nepostižené oko: 31,4 % vs. 30 %, p = 0,04. Byly potvrzeny statisticky signifikantní změny v tloušťce RNFL v postiženém oku při V2 (86 ?m vs. 95 ?m, p = 0,0002). Během V2 byla potvrzena negativní korelace mezi RNFL a AS (rho = -0,480, p <0,05) a mezi RNFL a VS (rho = -0,620, p < 0,05). U pacientů s RN dochází ke změnám kyslíkové saturace na postiženém oku s větší konzumpcí kyslíku v akutní fázi, přičemž s průběhem onemocnění naopak dochází ke snížené spotřebě. Není jasné, zda k tomu přispívá snížení zánětlivé aktivity onemocnění, anebo neurodegenerativními procesy či kombinací obou dvou. OCT se jeví jako vhodná metoda k posouzení změn po proběhlé RN se zhodnocením úbytku nervových buněk, které poukazují na míru neurodegenerace. Obě zobrazovací metody jsou vysoce inovativní a neinvazivní. Výsledky této studie se jeví slibně pro možné budoucí využití automatické retinální oxymetrie v běžné neurologické klinické praxi k posouzení saturačních parametrů sítnice. K detailnějšímu porozumění metabolických procesů bude potřeba dalších studií a určení prediktivních hodnot při hodnocení oxymetrie.