Diplomová práce pojednává o postojích Norska ke členství v Evropských společenstvích / Evropské unii. Zaměřuje se zejména na dva neúspěšné pokusy o vstup země do ES/EU v 70. a 90. letech 20. století a vztahy země s EU v současnosti. Cílem práce je analýza postojů relevantních politických stran ve všech třech obdobích z pohledu logiky výhodnosti a vhodnosti. V práci jsou charakterizovány a popsány obě logiky. Následně je představen politický a stranický systém Norska a rozebrány první historické zkušenosti Norska s mezinárodní spoluprací po druhé světové válce. Ve stěžejních pasážích se práce zabývá pokusem Norska o vstup do ES v roce 1973 a pokusem o vstup do EU v roce 1995. Dále je v obou částech popsán historický kontext, vyjednávání aktérů o klíčových tématech, kampaň před referendem, jeho výsledky a dopady. Následně je zhodnocen současný stav, opět včetně analýzy postojů klíčových politických aktérů z pohledu logiky výhodnosti a vhodnosti. Tyto postoje jsou v závěru porovnány.Diploma thesis deals with Norway's attitudes towards membership in the European Communities / European Union. It's focused mainly on two unsuccessful attempts to join the EC / EU in the 1970s and 1990s and the country's relations with the EU today. The aim of the thesis is to analyze the attitudes of relevant political parties in all three periods from the perspective of the logics of consequentiality and appropriateness. The thesis characterizes and describes both logics. This is followed by description of the political and party system of Norway and by mentioning Norway's first historical international cooperation experience after the Second World War. The key parts of the thesis deal with Norway's attempt to join the EC in 1973 and the attempt to join the EU in 1995. The attittudes of political parties to the membership issue in the perspective of logics of consequentiality and appropriateness are analyzed in these parts. Besides that, historical context, the negotiations on key issues, the campaign before the referendum, its results and impacts are analyzed in both parts. Eventually, the current situation is evaluated, and the attitudes of key political parties in terms of the logics of consequentiality and appropriateness are analyzed again. Finally, these attitudes are compared.