Diplomová práce se zaměřuje na institut odloučení pozůstalosti, jenž představuje nástroj k ochraně pozůstalostních věřitelů, jejichž pohledávky by mohly být ohroženy smíšením pozůstalostního majetku s majetkem dědice. Pojem odloučení pozůstalosti byl do českého právního řádu, po více než 60 letech, znovu zaveden až zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a souběžně s ním také zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. V době psaní této práce jsou zmíněné předpisy účinné již 6 let, a i přes to se odloučení pozůstalosti v praxi téměř neobjevuje. Na úvod se autor stručně zabývá povinností dědiců hradit pasiva pozůstalosti, s cílem poskytnout určitý teoretický základ pro další pochopení tématu. V rámci této části je pozornost věnována také výčtu pozůstalostních pasiv, jejich vyhledávání v pozůstalostním řízení a také jejich přechodu na dědice. Následuje bližší rozbor samotného institutu odloučení pozůstalosti, včetně podmínek pro jeho uplatnění, jeho účinků či zániku, ale také čistě procesní stránky institutu. Práce se nevyhýbá ani bližšímu zhodnocení vztahu mezi odloučením pozůstalosti a dalšími pojmy dědického práva, jako jsou rozhodnutí o nabytí dědictví, výhrada soupisu, soupis, závěra, správa a likvidace pozůstalosti. V neposlední řadě je poskytnut prostor moderní rakouské právní úpravě, v níž má institut odloučení dlouhou tradici. V průběhu celé diplomové práce je autorovi značnou inspirací taktéž zákon č. 946/1811 Sb. z. s. obecný zákoník občanský. Hlavní cíl práce spočívá v poskytnutí ucelené představy o institutu odloučení, včetně snahy vyjádřit se k jeho k problematickým aspektům, a především ve zhodnocení možnosti jeho využití v současné společnosti.The thesis is focused on the Separation of the decedent's estate, which presents a tool for the protection of creditors of the decedent's estate, whose accounts receivable could be put at risk by the addition of the decedent's estate to the heirs' estate. The term Separation of the decedent's estate has been introduced back into the Czech law after more than 60 years, by Act no. 89/2012 Sb., Civil code and in parallel by the Act no.292/2013 Sb., the law on special judicial proceedings. Despite the aforementioned legislations being in place for six years at the time of writing the Separation of the decedent's estate is almost never being implemented in practice. Firstly, the author briefly addresses the heirs' duty of paying for the estate liabilities, in an effort to provide a certain theoretical basis for further understanding of the topic. In this part, the emphasis is put onto the account of the decedent's estate passives, the process of the search for them in the probate proceeding and their passing onto the heir. Following is the more detailed analysis of the institute of separation of the decedent's estate itself, including the conditions for application, its effects or expiration, but the solely procedural aspects of this institute as well. The thesis also touches upon the closer assessment of the relation between the separation of the decedent's estate and other terms of the law of succession, e.g. decision on inheritance, reservation as to estate inventory, decedent's estate inventory, administration, closure and liquidation of the decedent's estate. Lastly, there is space provided for the modern Austrian legislation in which the institute of separation has a long tradition. Throughout the whole thesis the author has been greatly inspired by Act no. 946/1811 z. s., Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch. The main objective of the work is to provide a comprehensive idea of the institute of separation, including the effort to adress some of the problematic aspects and mainly in the evaluation of the possibility of its utilization in today's society.