Humanitární práce se zejména v posledních dvaceti letech stala robustním a profesionálním sektorem s koordinačními strukturami, implementační podporou, exaktními nástroji a specifickou expertízou. Přesto je však vystavena novým výzvám multipolárního světa procházejícího klimatickou změnou a vysoké míře nejistoty spojené s proměnou tradičních struktur, problémů a hodnot, ze kterých mainstreamová humanitární práce vychází a na které reaguje. V takovém prostředí mohou humanitární pracovníci chybovat i navzdory dobrému úmyslu a dostatečným znalostem. Vlivy, které způsobují systematické odchylky od racionálního rozhodování, se navíc často projevují výrazněji právě v situacích nedostatku času, vysoké míry nejistoty, nepřehlednosti informací a komplexnosti problémů a časovým rozdílem mezi užitkem a vynaloženým úsilím, tedy inherentními charakteristikami prostředí humanitární práce. Tato disertační práce se zaměřuje na reálné humanitární rozhodování a faktory, které jej ovlivňují s ohledem na úspěšnost rozhodování. Hlavní cíle této disertační práce jsou zjištění, jak vnímají humanitární pracovníci rozhodování v krizových situacích, jaké situace považují za nejkomplikovanější, jaké faktory podle nich ovlivňují humanitární rozhodování, jak sami popisují svůj přístup k rozhodování a vliv různých faktorů, s jakými rozhodnutími a jejich dopady se setkávají. Z metodologického hlediska je tato disertační práce zpracována pomocí kvalitativního výzkumu s využitím metody zakotvené teorie prostřednictvím rozhovorů s humanitárními pracovníky. Na základě interpretace jejich sdělení práce dochází ke zmapování rozhodovacího procesu v rámci prvotní analýzy a jeho detailnímu rozpracování s ohledem na chyby v rozhodování, faktory ovlivňující humanitární rozhodování a jejich parametry zvyšující náchylnost ke kognitivním zkreslení z hlediska aktérů i situací, parametry situací mající potenciální závažný dopad a specifická kognitivní zkreslení, ke kterým může docházet v konkrétních humanitárních rozhodovacích situacích.Humanitarian work has become robust and highly professional sector with its coordinating structures, implementation support, exact tools and specific expertise, particularly over past twenty years. However, it is exposed to new challenges of a multi-polar world which is undergoing climate change and a high degree of uncertainty linked to the transformation of traditional structures, problems and values from which mainstream humanitarian work emerges and responds to. In such an environment, humanitarian workers can produce errors despite good intentions and sufficient knowledge and skills. Moreover, the effects of systematic deviations from rational decision-making often manifest themselves more strongly in situations of lack of time, high uncertainty, lack of clarity of information and complexity of problems and the time difference between benefit and effort, which are all inherent characteristics of the humanitarian work environment. This dissertation focuses on real humanitarian decision making and the factors that influence it with respect to success of the decisions. The main objectives of this dissertation are to find out how the aid workers in emergency situations perceive their decision making, what situations they find most complicated, what factors they believe influence humanitarian decision-making, how they themselves describe their decision-making approach and the influence of various factors and finally which decisions and their impacts they observe in the field. From a methodological point of view, this dissertation is elaborated by means of qualitative research using the grounded theory method through individual interviews with relief workers. Based on the qualitative data from the interviews, the decision-making process is initially analyzed and further elaborated in detail with regard to decision-making errors, factors influencing humanitarian decision-making and their values increasing the susceptibility to cognitive biases in terms of actors and situations, features of situations with potential serious impact. Eventually, specific cognitive biases that may occur in humanitarian decision-making, have been identified.