Disertační práce se věnuje hledání potenciálních nových prediktivních a prognostických biomarkerů karcinomu pankreatu, které mohou přispět k optimalizaci a individualizaci léčby této zákeřné nemoci. Úvodní část popisuje epidemiologii a molekulární patologii karcinomu pankreatu, současné možnosti léčby a vliv transportních proteinů na jeho prognózu. Samotná výzkumná práce se soustředila na dvě klíčové signální dráhy onkogeneze karcinomu pankreatu Hedgehog a KRAS, genetický polymorfismus transportního proteinu SLC22A3, a jejich prognostický a prediktivní význam. K hodnocení byla použita izolovaná RNA z nádorové a zdravé pankreatické tkáně, a DNA z periferních lymfocytů. Genotypy a expresní profily byly stanoveny metodou qPCR. Formou retrospektivní analýzy byla hodnocena data kohorty pacientů léčených ve FNOL, u kterých došlo ke vzniku metachronních plicních metastáz po radikálním chirurgickém výkonu pro karcinom pankreatu. Výsledky práce potvrzují zvýšenou expresi tří signálních drah nacházejících se pod KRAS protoonkogenem a Hedgehog signální dráhy v nádorové tkáni karcinomu pankreatu. Zvýšená exprese pravděpodobně nesouvisí s prognózou pacientů, ale otevírá nové terapeutické možnosti, jako je např. použití nové generace taxanů v léčbě karcinomu pankreatu. S prognózou však souvisí vysoká exprese SLC22A3, který se zároveň jeví jako potenciální prediktivní marker pro pacienty léčené nukleosidovými analogy. Přítomnost izolovaných pulmonálních oligometastáz je příznivým prognostickým faktorem a zároveň prediktivním faktorem chirurgické terapie těchto pacientů. Tato práce poukazuje na heterogenitu karcinomu pankreatu a nutnost dalšího výzkumu.This dissertation explores research in the field of new predictive and prognostic biomarkers of pancreatic cancer, which are needed for the individual and precise treatment of this serious illness. The introduction explains epidemiology, molecular pathology and current possibilities in the treatment of pancreatic cancer. It also discusses the impact of transmembrane proteins on the prognosis of pancreatic cancer. The main body of research focuses on two key signal pathways in the oncogenesis of pancreatic cancer (Hedgehog and KRAS), genetic polymorphism of transport protein SLC22A3 and their prognostic and predictive impact. RNA isolated from a tumour and adjacent pancreatic tissue, and DNA from peripheral lymphocytes were analysed. Genotypes and expression profiles were assessed with qPCR. A cohort of patients who underwent treatment at the University Hospital Olomouc, were analysed retrospectively. Patients with subsequent recurrence in the form of a metachronous pulmonary metastasis after radical surgery, were identified and evaluated. The results confirm an overexpression of three KRAS downstream signal pathways and Hedgehog signal pathway in the tumour tissue of the pancreatic cancer. The overexpression is likely to have no association with the overall prognosis of the patients, but it opens new therapeutic possibilities for the treatment of pancreatic cancer e.g. use of new generation taxanes. Nevertheless, the prognosis of pancreatic cancer is associated with a SLC22A3 overexpression which seems to form a new, potential predictive biomarker for patients treated with nucleoside analogues. Isolated pulmonary oligometastasis are linked to a positive prognosis and form a predictive factor in the surgical treatment of this patient subgroup. This work emphasizes the heterogeneity of pancreatic cancer and the need for further research.