Mezi nejčastější zranění u hráčů basketbalu patří poranění hlezenního a kolenního kloubu, a to zejména distorze hlezna, poranění ligamentum cruciatum anterior (LCA) a patelární tendinopatie. Cílem bakalářské práce bylo zjistit patogenezi těchto zranění a následnou možnost jejich ovlivnění z hlediska fyzioterapie. Pro tvorbu bakalářské práce byly krom knižních publikací použity zahraniční články a studie vyhledávané v databázích PuMed, ScienceDirect, Google Scholar, Scopus a EBSCO pomocí klíčových slov "basketbalová zranění, distorze hlezna, poranění LCA, patelární tendinopatie, fyzioterapie" a jejich anglických ekvivalentů. Ze zdrojů vyplývá, že poranění je způsobeno velkým zatížením daných struktur spojeným s vysokými pohybovými nároky při basketbalu a také s predispozicemi hráče. Mezi možnosti fyzioterapie zlepšující stav jedince a podporující návrat do sportovní činnosti patří především proprioceptivní cvičení, kinezioterapie a využití zevní opory.The most common injuries to basketball players include injuries of ankle and knee joint, especially ankle sprain, ligamentum cruciantum anterior (LCA) injuries and patellar tendinopathy. The aim of this bachelor thesis was to describe pathogenesis of these injuries and the consequent possibilities of their influence in terms of physiotherapy. In addition to book publications, foreign articles and studies found in the PuMed, ScienceDirect, Google Scholar, Scopus, and EBSCO databases were used for this bachelor thesis, using the keywords "basketball injuries, ankle sprain, LCA injuries, patellar tendinopathy, physiotherapy" and their czech equivalents. The studies show that the injuries are caused by the heavy load on the structures associated with the high basketball demands and the predispositions of a player. The possibilities of physiotherapy, improving the state of the individual and promoting the return to sporting activities include mainly proprioceptive exercise, kinesiotherapy and the use of external support.