Cílem této práce bylo provést analýzu pracovní spokojenosti a rizika syndromu vyhoření v organizaci poskytující sociální služby. Dalším cílem bylo ověřit, zda míra syndromu vyhoření a úroveň pracovní spokojenosti souvisí s proměnnými, které se vztahují k pracovnímu zařazení zaměstnanců organizace. Naše předpoklady byly ověřovány pomocí kvantitativní metodologie. Ke sběru dat byl použit dotazník, jehož hlavní část tvořily inventáře Job Satisfaction Survey (JSS) a Burnout Measure (BM). Výzkumu se zúčastnilo 55 respondentů (45 pracovníků v přímé péči o klienty a 10 dotazovaných mimo přímou péči). Na základě statistického ověřování stanovených předpokladů bylo zjištěno, že s rostoucí mírou vyhoření úroveň celkové pracovní spokojenosti klesá. Dále se ukázalo, že čím jsou pracovníci spokojenější s obsahem své práce, tím nižší úrovně vyhoření dosahují.The aim of this work was to analyze work satisfaction and the risk of burnout syndrome in the organization providing social services. Another objective was to verify whether the rate of burnout syndrome and the level of work satisfaction are related to the variables that relate to the job title of the workres within the organization. Our assumptions were verified using quantitative methodology. A questionnaire was used to collect data, the core of which was Job Satisfaction Survey (JSS) and Burnout Measure (BM). The survey was attended by 55 respondents (45 in direct care of clients and 10 out of direct care). Based on the statistical verification of established assumptions, it has been found that the level of overall job satisfaction decreases as the rate of burnout increases. It also turned out that the more satisfied the workers with the content of their work, the lower the levels of burnout.