Práce se zabývá osobností kulturní antropologie Sirem Raymondem Firthem, jednoho z představitelů klasického funkcionalismu 20. století v antropologii a později vzniklé ekonomické antropologie. Tento antropolog novozélandského původu se věnoval studiu polynéských kultur, z nichž nejdůležitější je Tikopia, o níž publikoval odborné studie po dobu 70 let. Během svého velmi dlouhého života byl hostem na mnoha světových univerzitách, na kterých přednášel o svém oboru a výzkumech. V jeho pracích je viditelný vliv funkcionalismu a jeho učitele B. Malinowského. Mimo to však dokázal funkcionalismus obohatit o nová témata variace, sociální změna, sociální organizace a hlouběji se zabýval také diachronickou rovinou. Cílem této práce je vytvořit komplexní náhled na R. Firtha v kontextu doby, ve které žil a pracoval jako antropolog. Pohlížím na jeho práci z perspektivy formálních vlivů antropologického funkcionalismu, inspiračních vlivů jakým byl Malinowski a Firthova individuálního přístupu ke studiu kultury a společnosti. V poslední části pak srovnávám Firthovo pojetí antropologie s tím současným a diskutuji o něm jako o možném inspiračním zdroji pro dnešní antropologické badatele. Práce je zaměřena teoreticky, a proto je hlavní metodou popis a objektivní analýza jednotlivých publikací a témat, kterými se Firth zabýval. Jednotlivé kapitoly jsou prokládány velkým množstvím příkladů z jeho textů, jimiž podporuji své názory na koncepci antropologické práce R. Firtha. Z jeho výzkumných prací čerpám výhradně z těch, které se zabývají kulturou Tikopia nejdetailněji popisovanou společností, kterou Firth studoval. Má práce ukazuje na Firthův přínos do antropologické disciplíny v několika ohledech jeho studium kultury Tikopia je jeden z nejpreciznějších a nejkomplexnějších antropologických výzkumů. Práce obsahují bohaté informace nejen o Tikopia, ale také o Firthovi samotném, o jeho názorech a pojetí práce antropologa. Se současnou antropologií sdílí pozitivní hodnocení interdisciplinarity a přínosu informátorů, nesdílí však relativistický pohled na otázku subjektivity/objektivity antropologa. Firth může být pro antropologii inspirací v otázce důležitosti holistického pohledu na kulturu, který je dnes spíše opomíjen, a obnovení zájmu o studium vzdálených kultur, jejichž zachycení a uchování způsobů života bylo odnedávna cílem antropologické práce. Na druhou stranu může být také odmítnut jako již překonaná minulost, která není kompatibilní s dnešním pojetím antropologické disciplíny. Navzdory jakémukoli rozhodnutí je Firth jedním z nejčtivějších autorů antropologických výzkumných prací a precizním badatelem, jehož knihy by měly být zařazeny do seznamu základní literatury tohoto oboru.This work deals with Sir Raymond Firth, a personality of cultural anthropology, one of the representatives of the classical functionalism of the 20th Century in the anthropology and economical anthropology created later on. This anthropologist of New Zealand origin dedicated his life to studying Polynesian cultures. The most famous one is Tikopia about which Firth published scientific studies for the duration of seventy years. During his long life he was hosted on many prestigious universities over the world where he talked about anthropology and his research. In his work there is a visible influence of functionalism and his teacher B. Malinowski. Apart from this however, Firth enriched the anthropology with new topics, such as the variety, social change, social organisation etc., and focused more than other on the diachronic view of culture. The aim of the thesis is to create a complex view on Raymond Firth in relation to the context of the 20th Century. I look at the variety of influence on his work as an anthropologist and at the same time I look for the individuality of his conception of anthropological study of culture. In the last part of my work there is a comparison of Firth's conception of anthropology with the current one and here I also discuss the possible inspirational potential of Firth's work for today's anthropologists. This work is of a theoretical kind therefore the main method is description and objective analysis of Firth's books, articles and the topics he deals with. The chapters are filled with a rich number of examples and citations from Firth's texts by which I support my opinions on the conception of his anthropological work. The main sources are Firth's books about Tikopia which is the most detailed analysis of society done by this anthropologist. The thesis shows Firth's contribution to the anthropological discipline in number of ways. His study of Tikopia is one of the most precise and complex anthropological researches. The work contains vast amount of information not only about Tikopia but also about Firth himself, his opinions and conception of the work of anthropologist. With the current anthropology he shares the positive view on the benefits of interdisciplinarity and the contribution of informants. However he doesn't agree with the relativistic tendency of doubting the objectivity of anthropology. Firth can be an inspiration for anthropology in relation to the holistic view of culture which is rather ignored now days. He can also renew the motivation for studying the alliterate societies whose ways of life anthropology formerly aimed to study, analyse and preserve. On the other side Firth may be rejected as an outdated anthropologist who is no more compatible with the modern anthropological ways. In spite of those possibilities, Firth remains one of the most readable authors of anthropological ethnographies and a precise researcher whose books should be a part of the compulsory reading of this discipline.