Tato bakalářská práce je zaměřena na otce, kteří mají dítě s postižením. Teoretická část je věnovaná kapitolám kvalita života, rodina, role otce, mentální retardace, dětská mozková obrna a poruchy autistického spektra. V praktické část je proveden kvalitativní výzkum, kterého se účastnilo 7 otců. Byly jim kladeny otázky týkající se jejich života. Otázky jsou kladeny na období, kdy se dozvěděli diagnózu dítěte, na jejich partnerský život, na jejich podíl na péči o dítě a aktuální život rodiny. Z výpovědí je patrné, že je pro ně tato událost velmi těžká a ovlivní jejich život. Jedním z nejdůležitějších zjištění je, že po zjištění diagnózy otcové nemají dostatek informací, které by mu pomohly se se situací vyrovnat. Výzkumu se účastnili i dva otcové, kteří sami o dítě pečují.This thesis is focused on fathers, who have a child with disability. Chapters of the theoretical part contain following topics: Quality of life, a family, a role of fathers, mental retardation, cerebral palsy and autism. The practical part of this thesis is based on qualitative research, in whom 7 fathers took part. They were asked questions concerning their lifes. These questions were focused on the moment, when they were told thein child's diagnosis, on their life with their partner, on their part in the care of their child and the current situation in their families and their private lifes. The results proved that for those fathers having a child with diability is a difficult problem, which strongly influences their lifes. One of the most important results is the fact, that the time of being told the diagnosis none of the fathers had sufficient amount of information, that would help them to deal with their situation. Two of the fathers, who took a part in this research, were really involved in their child's care.