Cíl: Celá práce byla koncipována do dvou fází. Cílem první fáze šetření bylo zjistit, které ošetřovatelské intervence NIC jsou používány v chirurgické neintenzivní ošetřovatelské praxi v oblasti všeobecné chirurgie na našem území častěji jak jedenkrát týdně, a zjistit zda typ zdravotnického zařízení (fakultní & nefakultní nemocnice) či expertní vlastnosti sester (dosažené vzdělání, specializace v chirurgii, délka praxe v chirurgii) ovlivňují respondenty udávanou četnost užití jednotlivých intervencí v chirurgické ošetřovatelské praxi. Cílem druhé fáze šetření bylo za využití ICV testu (modifikace Fehringova DCV testu) přizpůsobit intervence NIC vybrané v první fázi šetření jako využívané v chirurgické neintenzivní ošetřovatelské praxi v oblasti všeobecné chirurgie našim podmínkám. Metody: V obou fázích šetření byly využity kvantitativní výzkumné metody. Volba výzkumných metod byla ovlivněna postupem při vývoji klasifikace NIC. Pro první i druhou fázi byl sestrojen dotazník. Dotazník obsahoval názvy a definice 101 vybraných intervencí. Respondentky, všeobecné sestry pracující v chirurgické neintenzivní ošetřovatelské praxi v oblasti všeobecné chirurgie bez odborného dohledu minimálně jeden rok, se vyjadřovaly k četnosti užití jednotlivých intervencí na škále: jednou denně; minimálně jednou týdně, minimálně jednou měsíčně; občas - méně než 1krát měsíčně, nikdy používané, intervence není v kompetenci všeobecné sestry. Pro druhou fázi šetření byl také vytvořen dotazník, který obsahoval názvy, definice a ošetřovatelské aktivity 36 intervencí NIC vybraných v první fázi šetření. Dotazník byl určen sestrám, které pracovaly v oblasti všeobecné chirurgie a splnily expertní požadavky dle Zeleníkové et al. (2010, s. 409). Úkolem respondentů bylo vyjádřit se k výstižnosti názvu a definice a důležitosti plnění aktivit ošetřovatelské péče pro danou intervenci. Hodnocení bylo provedeno na Likertove škále 1-5, kdy 1 znamenala nepodstatné a 5 extrémně důležité. Na základě získaných hodnot bylo vyjádřeno vážené skóre pro každou z aktivit i průměrné vážené skóre pro každou z intervencí. Výsledky: V první fázi šetření bylo na základě výpovědi 255 sester, které pracovaly v 11 různých zdravotnických zařízeních na chirurgických jednotkách všeobecné chirurgie (neintenzivní péče) bez odborného dohledu, vybráno 33 intervencí, které byly na základě doporučení respondentů doplněny o intervence zaměřené na předoperační přípravu a edukaci pacienta před operačním výkonem. Vzhledem k tomu, že v průběhu prví fáze šetření byla editována nová edice NIC, byla do šetření zahrnuta i nová intervence zaměřená na péči o nehojící se rány. Na základě výstupů první fáze šetření vznikl tedy seznam 36 intervencí, které byly použity v druhé fázi šetření. V druhé fázi šetření bylo za využití názoru 26 expertek pomocí ICV testu (modifikace Fehringova DCV testu) hodnoceno 895 ošetřovatelských aktivit. Z tohoto počtu nabylo 372 (41,6 %) aktivit váženého skóre 0,8 a lze je považovat za velice důležité pro plnění dané sledované intervence NIC. Nejvíce (452 což je 50,5 %) aktivit nabylo váženého skóre v rozmezí 0,79-0,50. Tyto aktivity již jsou pro plnění intervence, pod kterou jsou řazeny, méně důležité (doplňkové). Pouze 71 (7,9 %) aktivit nabylo váženého skóre <0,5 a staly se netypické pro plnění dané intervence v kontextu chirurgické neintenzivní ošetřovatelské péče na našem území. Dvanáct intervencí dosáhlo průměrného váženého skóre0,8. Zbylých 24 dosáhlo váženého skóre 0,79-0,50. Ani jedna z intervencí nedosáhla váženého skóre <0,500. Závěr: Výstupem disertační práce jsou podklady pro vznik elektronické dokumentace, která bude testována v rámci pilotního ověření elektronické dokumentace na Chirurgické klinice FN Brno. Tato dokumentace bude nadále modifikována dle požadavku sester a výsledků pilotáže. Disertační práce vznikla za projektu IGA MZČR NF12078-4/2011Aim: The whole study was divided into two phases. The goal of the phase 1 was to find out which NIC interventions are used in the surgical non-intensive nursing care in general surgery in our country more often than once a week and to identify whether the type of the health care facility (a university hospital or a municipal hospital) or the expertise of nurses (the education achieved, the specialization in surgery, the length of practical experience in surgery) influence the frequency of using individual interventions in surgical nursing practice. The goal of the phase 2 was to use the ICV test (a modification of Fehring's DCV model) to adapt the NIC interventions chosen in the first phase of the study as interventions used in the general surgical nursing care in our country. Methods: In both phases of the study, quantitative research methods were used. The choice of the research methods was influenced by the procedure of developing the NIC classification. A questionnaire was developed for the phase 1 and the phase 2. The questionnaire for the phase 1 contained the names and definitions of 101 chosen interventions. The respondents, nurses working in non-intensive general surgical nursing care without supervision for at least one year expressed their statements on the frequency of using individual interventions at the scale: once a day, minimally once a week, minimally once a month, from time to time less than once a month, the intervention is not in the competence of a nurse. For the phase 2 of the study, a questionnaire was developed containing the names of definitions and nursing activities of 36 NIC interventions chosen after the phase 1. The questionnaire was developed for nurses employed in general surgery and meeting the expert requirements according to Zeleníková et al. (2010, p. 409). The task of the respondents was to give their opinions on the appropriateness of the name and definition and importance of fulfilling the activities of nursing care for a particular intervention. The evaluation was performed at the Likert scale of 1-5, where 1 meant "unimportant" and 5 "extremely important". On the basis of the activities achieved, the weighted score for each of the activities and also the mean weighted score for each of the interventions were expressed. Results: In the phase 1, 33 interventions were chosen as a result of answers of 255 nurses who had been working (without supervision) at general surgical (non-intensive) units of 11 health care facilities. These 33 interventions were, after the recommendations of the respondents, complemented by interventions focused on the preparation and education of the patient before the surgery. As during the phase 1, a new NIC edition was published, the new intervention focused on the care of non-healing wounds was included in the study. The phase 1 of the study resulted in the list of 36 interventions which were used in the phase 2. In the phase two, 895 nursing activities were evaluated using the opinions of 26 experts (employed by the Surgical Department, University Hospital, Brno) and by means of the ICV test (a modification of Fehring´s DCV test). Out of this number, 372 (41.6%) activities achieved the weighted score of0.8, which can be considered as "very important" for fulfilling a particular NIC intervention studied. The most (452; 50.5%) activities achieved the weighted score in the range between 0.79 and 0.50. These activities rank among the less important (complementary). Only 71 (7.9%) achieved the weighted score of <0.5 and became atypical for fulfilling particular interventions in surgical non-intensive care in our country. Twelve interventions achieved the mean valued score of0.8. None of the interventions achieved the valued score of <0.500. Conclusion: The result of this thesis are the sources for creating an electronic documentation which will be tested within a pilot testing of an electronic documentation at the Surgical Clinic FN Brno.