Autor v této práci srovnává devět variant a podvariant vládního návrhu volební reformy ze srpna roku 2008. K nim autor přidává desátou, druhou italskou podvariantu, která nebonifikuje vítěznou stranu, nýbrž vítěznou koalici. Jsou tedy srovnávány dvě skotské podvarianty, dvě řecké podvarianty, varianta tvrdého bonusu, polská varianta, dvě italské podvarianty a dvě holandské podvarianty. Podle těchto variant autor simuluje rozdělení mandátů na základě rozložení hlasů z voleb roku 2010. Autor v této práci sleduje dva cíle. Prvním cílem je zhodnocení kvality variant vládního návrhu. Druhým cílem autora je na základě poznatků o přednostech a nedostatcích jednotlivých variant získaných z odpovědí na výzkumné otázky položených v rámci prvního cíle přijít s vlastním návrhem reformy volebního systému. V první kapitole se autor zabývá teoretickými východisky a proměnnými volebního systému. Ve druhé kapitole se autor zabývá příčinami a průběhem reformního pokusu druhé Topolánkovy vlády. Ve třetí kapitole se autor zabývá úrovněmi volebních obvodů a způsobem bonifikace vítězného subjektu. Ve čtvrté kapitole se autor zabývá jednotlivými navrhovanými variantami a podvariantami. V páté kapitole se autor zabývá analýzou a zhodnocením variant návrhu. V šesté kapitole autor přichází s vlastním návrhem volební reformy.Abstract In this thesis the author compares nine variants and sub-variants of the government proposal for electoral reform from August 2008. To these nine variants the author adds a tenth one, second Italian variant, which does not provide bonus for the winning political party, but for the winning coalition. Altogether the following options are compared: two Scottish sub-variants, two Greek sub-variants, hard bonus variant, Polish variant, two Italian sub-variants and two Dutch sub-variants. Using these, the author simulates the distribution of mandates based on distribution of votes in the 2010 elections. The author follows two main aims in this thesis. The first aim is to evaluate the quality of each variant of the government proposal. The second aim is, based on the strengths and weaknesses of each variant, to come with own proposal for electoral system reform. In the first chapter the author introduces theoretical foundations and electoral system variables. In the second chapter author deals with the causes and progress of the reform proposal of the second Topolanek's government. In the third chapter author examines the levels of electoral districts and the winning subject bonus. In the fourth chapter each variant and sub-variant of the proposal is introduced in more details. The fifth chapter analyses and evaluates the proposed variants. In the sixth chapter the author comes with his own electoral system reform proposal.