Tato diplomová práce se zaměřuje na prohlašování postbrutalistních nemovitostí 80. let 20. století za nemovité kulturní památky, konkrétně pak na Novou scénu Národního divadla a Hotel Praha. Zaměření práce bylo zvoleno z důvodu rostoucího zájmu odborné i laické veřejnosti na potenciální památkovou ochranu nemovitostí spadajících do 2. poloviny 20. století. Práce se soustředí postup Ministerstva kultury a na podmínky, které musí být naplněny, aby taková nemovitost mohla být prohlášena nemovitou kulturní památkou. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda postup stanovený v aktuální i navrhované právní úpravě je dostatečně adaptabilní pro posuzování moderní architektury jakožto kandidátů na památkovou ochranu. Dále bylo cílem práce zjistit, zda Ministerstvo kultury v případě postupu prohlašování za kulturní památku nepřekračuje základní zásady činnosti správních orgánů. Tento cíl byl zkoumán na výše zmíněných nemovitostech, a to primárně z důvodu, že obě nemovitosti byly v minulosti navrženy na prohlášení za nemovitou kulturní památku. Diplomová práce se dále věnuje i obecnému pojednání o aktuální i navrhované památkové legislativě, která je podrobena kritické analýze. V neposlední řadě je do diplomové práce zařazena i kapitola pojednávající o postbrutalismu, jakožto architektonickém stylu, a taktéž i představení vybraných budov v umělecko-historickém kontextu. Tato část byla zařazena v návaznosti na projev těchto skutečností a okolností do kritérií posuzovaných v postupu Ministerstva kultury.This thesis is focused on the declaration of post-Brutalist properties of the 1980s of the 20th century as immovable cultural monuments, specifically the New Stage of the National Theatre and Hotel Praha. The topic of the thesis was chosen due to the growing interest of the professional and general public in the potential heritage protection of those type of estate. The thesis focuses on the procedure of the Ministry of Culture and the conditions that must be fulfilled in order for such immovable property to be declared an immovable cultural monument. The main objective of the thesis was to determine whether the procedure set out in the current and the suggested legislation is sufficiently adaptable for the assessment of modern architecture as candidates for monument protection. Furthermore, the aim of the thesis was to find out whether the Ministry of Culture does not exceed the basic principles of the activity of administrative bodies in the case of the procedure for declaring a cultural monument. This aim was investigated on the above mentioned immovable properties, primarily because of both estates have been proposed for declaration as immovable cultural monuments in the past. The thesis also includes a general description of the current and suggested heritage legislation, which is critically analysed. Last but not least, the thesis includes a chapter on post-Brutalism as an architectural style, and also a presentation of the chosen buildings in an art-historical context. This chapter has been included in the criteria assessed in the procedure of the Ministry of Culture, following the reflection of these facts and circumstances in the procedure.