Respekt k základním právům ženy během poskytování zdravotní péče v souvislosti s porodem je velice významnou složkou její právní sféry. Právě žena je subjektem, jež svými rozhodnutími má právo korigovat průběh svého porodu. Stále ovšem více či méně existuje přístup, dle kterého je žena v rámci svého porodu pouze nečinným subjektem, který nemá příslušnou odbornost na to, aby se podílel na volbě způsobu vedení svého porodu. Nejenže takové pojetí rodičky nemá právní oporu, ale není v souladu ani s moderními přístupy napříč obory jako je psychologie a medicína. Naplňování základních práv rodičky během porodu je nutné považovat za právní standard, na kterém je třeba bezvýhradně trvat. V opačném případě lze hovořit o tzv. porodnickém násilí. Poskytování zdravotní péče v souvislosti s porodem je dle zákona o zdravotních službách péčí jako každou jinou. I zde je relevantní informovaný souhlas a právní rámec poskytování zdravotních služeb bez souhlasu rodičky. Poněkud odlišnější situací je zde skutečnost, že vedle zájmu rodičky stojí i legitimní zájmy nenarozeného dítěte. Zákon koriguje tuto skutečnost instituty jako je souhlas zákonného zástupce s poskytnutím zdravotních služeb nezletilému či výčtem výjimek, kdy tohoto souhlasu není třeba. Vedle těchto výjimek je nutné mít ovšem na paměti, že lékař nenese odpovědnost za výsledek poskytování péče v souvislosti s porodem. Má pouze odpovědnost za provedení těchto zdravotních služeb v souladu s postupem lege artis. Není tedy vhodné dívat se na poskytování zdravotních služeb při porodu paternalistickou optikou, jelikož vedle zákonem vymezených podmínek rozhoduje o poskytnuté zdravotní péči matka, popřípadě otec. Tomuto tématu jsem se rozhodla věnovat kvůli citlivosti celé věci, jelikož porod ženy je jedinečným a neopakovatelným zážitkem, kdy porušení práv rodičky či jiný právní nebo i morální zásah může mít velký dopad na její budoucí život i život dítěte. Nezřídka se stává, že žena má z porodu rozporuplný či přímo traumatizující zážitek. Jako důvod bývá uváděn např. nemožnost být v přítomnosti dítěte ihned po porodu, zákaz opuštění porodnice, nátlak k podstoupení určitého zákroku či neinformované zákroky. Dalším výrazným aspektem je fakt, že je toto porušování práv přehlíženo a velice těžce se zpětně prokazuje. Aktuální právní systém nemusí ženě poskytovat vysokou míru jistoty, že její práva budou vždy v dostatečné míře naplňována. Pro samotnou rodičku je poněkud téměř bezpředmětné domáhat se svých práv až následnou soudní cestou, jelikož její porod již proběhl a velice těžko lze hledat relevantní nápravu. Cílem této práce je analyzovat, zda jsou dostatečným způsobem v současné zdravotnické praxi uplatňována základní práva matky při porodu a následně jakým způsobem dochází k vyvažování základních práv matky a dítěte při případném střetu těchto práv. Práce je systematicky koncipována do 6 kapitol. První dvě kapitoly se zabývají aktuální právní úpravou zdravotní péče při porodu a katalogem základních práv rodičky. Kapitola 3 a 4 je částí spíše analytickou, jelikož zde uvádí již konkrétní porušování základních práv v rámci judikovaných případů a poskytuje také aplikaci testu proporcionality. Jde o případy, kdy do základních práv matky a dítěte zasahuje třetí strana. Tedy nedochází zde ke konfliktu zájmů mezi samotnou rodičkou a jejím dítětem. Pokud je třeba zasahovat do základních práv matky z důvodu ochrany dítěte, kdy existuje potřeba ochrany legitimního zájmu dítěte, jedná se již o problematiku, která je řešena v kapitole č. 4. Kapitola č. 5 se věnuje možným doporučením v oblasti zefektivnění dodržování práv rodiček. Mé výzkumné otázky tedy znějí následovně: Do jakých základních práv rodičky a dítěte může být během porodu zasahováno? Jak vyvážit základní práva rodičky a dítěte během porodu při případném střetu těchto práv?In the first part, the diploma thesis provides a comprehensive overview of mothers' rights, through the Health Services Act and hereafter especially the enumeration and analysis of fundamental rights that may be violated in the context of childbirth. The analytical part of the thesis thus provides an assessment of some interventions during childbirth in connection with a possible interference with the rights of the mother, through a proportionality test. The second part of the thesis deals with a possible conflict between the human rights of mother and child during childbirth and the possible balance of these rights. At the same time, this issue is supplemented by the findings of the Constitutional Court, which complement the legal solution to this issue. The last chapter deals with possible systemic solutions that would be able to achieve in practice a more effective balancing of the basic rights of mother and child.