Kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou stále hlavní příčinou mortality ve vyspělých zemích. Prevence je základním kamenem v péči o pacienty s KVO. Při důsledném provádění preventivních opatření dochází ke snižování rizikových faktorů a tím pádem k menšímu výskytu osob s onemocněním. Vedle klasických rizikových faktorů, jako jsou kouření, arteriální hypertenze nebo dyslipidemie se studují i jiné možnosti, které by KVO riziko stanovily co možná nejpřesněji a co možná nejvíce ekonomicky. První část práce je věnována rizikovým faktorům KVO a metodice hodnocení rizika vzniku KVO a shrnuje poslední poznatky o této problematice. Zdůrazňuje i stanovení kardiorespirační zdatnosti (CRF) pomocí spiroergometrického vyšetření (CPET) a hodnoty maximální spotřeby kyslíku jako jednoho z nejlepších prognostických parametrů nejen KVO, ale i ostatních civilizačních onemocnění. Dokumentuje pokles CRF v populaci a to nejen na příkladu vlastní pilotní studie, ale i na srovnání populačních norem pro ČR ze 70-tých let a recentních norem registru FRIEND (USA). Druhá část práce shrnuje aktuální poznatky o úloze epikardiálního tuku (ET), osteoprotegerinu a fetuinu-A v prevenci a diagnostice KVO i jiných onemocnění. Podle dostupných poznatků je ET slibným ukazatelem rizika nejrůznějších onemocnění. Třetí část práce hodnotí využití biomarkerů osteoprotegerinu a fetuinu-A při předpovědi rizika KVO u asymptomatických příbuzných osob s KVO. Vstupní vyšetření bylo provedeno v roce 2006-2007, následně v roce 2017 a byl stanoven endpoint- nový výskyt ICHS, ICHDKK, úmrtí, srdeční selhání, nádorové onemocnění. Celkem tak byl zjištěn zdravotní stav u 69 osob (46 mužů, průměrný věk 53?9,5 let) s průměrnou dobou sledování 122?6 měsíců. ICHS byla nově diagnostikována u 9 osob (13%), ICHDKK byla nově diagnostikována u 3 osob (4,3%), jeden muž (1,44%) zemřel na selhání ledvin, u dvou osob (2,8%) byl potvrzen zhoubný nádor. U pacientů s end pointem ICHS byla zjištěna signifikantně vyšší hladina Lp(a) (p = 0,047) a fibrinogenu (p = 0,026), signifikantně vyšší výskyt pozitivity CAC skóre (p = 0,023), patologického nálezu na SPECT (p = 0,0001), signifikantně vyšší výskyt DM (p = 0,048). U pacientů s end pointem ICHS nebo ICHDKK byl zjištěn signifikantně vyšší věk (p = 0,039), signifikantně vyšší hodnoty parametru Apo B (p = 0,046), Lp(a) (p = 0,029) a fibrinogenu (p = 0,028), signifikantně vyšší výskyt pozitivity CAC skóre (p = 0,003) a patologického nálezu na SPECT (p = 0,001). Hladina OPG nekorelovala s nálezem end pointu (ICHS, ICHDKK). V literatuře nacházíme rozporuplné výsledky- studie, které korelaci neprokazují i studie, které ji prokazují. Navíc je tato závislost jistě ovlivněna léčbou vybraných pacientů, dále výběrem souboru a výběrem statistických metod. Hladina fetuinu-A také nekorelovala s výskytem endpointu (ICHS, ICHDKK). Také u tohoto biomarkeru jsou v literatuře výsledky velmi rozporuplné jako u OPG. Tyto rozpory lze vysvětlit duálním působením fetuinu-A na jedné straně snižuje vaskulární kalcifikaci, na druhé straně ale inhibuje inzulínové receptory, zhoršuje inzulínovou senzitivitu a tím pádem zvyšuje riziko vzniku DM. Dále je možné, že výsledky ovlivňuje i přítomnost chronického zánětu.