Textilní a oděvní průmysl jsou druhým nejvíce znečišťujícím průmyslem na světě, spotřebovávají cenné zdroje na jedné straně a jsou zdrojem obrovského množství odpadu na straně druhé. Nastavení produkce tak, jak jej dnes známe (Fast Fashion) je neudržitelné. Systémové řešení problémů nabízí koncept pomalé módy (Slow Fashion). Zkoumat hnutí pomalé módy v kontextu české módní produkce je reakcí na aktuálně měnící se trendy. V rámci práce jsou sledovány značky, které se aktivně hlásí ke konceptu pomalé módy, především jsou rozebrány jejich společné znaky a praktiky naplňující teoretická východiska hnutí. Analýza (na základě dotazníkového šetření a polostrukturovaných rozhovorů) zkoumá jednotlivé kategorie udržitelnosti, které lze při výrobě naplňovat (výběr materiálů, výrobní postupy a nakládání se zdroji, pracovní podmínky, kvalita a design výrobku). Druhá část analýzy se soustředí na aspekty sociálního podnikání, které lze u značek věnujícím se pomalé módě vysledovat. Jde nejen o formální podobu (sociální podnik), ale také principy sociálního podnikání, které značky pomalé módy přejímají neformálně.Textile and garment industry are together the second most polluting industries in the world. On one hand they consume valuable resources and on the other hand they produce huge amount of waste. Contemporary conditions of the production (Fast Fashion) are not sustainable. The concept of the Slow Fashion offers a systematic solution to today's problems in the industry. In reaction to actual changing trends the thesis is trying to analyse this movement in the context of the production in the Czech Republic. Within this thesis scope we observe Czech brands that actively and openly follow this movement. Most importantly the thesis focuses on their common characteristics and practice that should be in line with theoretical approaches of the movement (through questionnaire survey and semi structured interviews). The analysis is trying to capture particular categories of sustainability (selection of materials, production techniques and resource management, work conditions, quality and the design of the product). Second part of the analysis focuses on aspects of social entrepreneurship that can be detected around the slow fashion brands. It concerns not only the formal similarity (forms of social business) but also non-formal features and principles of social entrepreneurship that brands follow voluntarily.