Tato práce zakládá na konceptu kultury chudoby podle Oscara Lewise. Využívá etnografického výzkumu realizovaného během tříměsíčního pobytu na Jamajce (únor-květen 2013), přesněji v chudinských oblastech Kingstonu a jeho okolí. Jako teoretickou základnu užívá vývoj nacionalismu na Jamajce. Dále kulturu chudoby s přihlédnutím k sociálnímu vyloučení a fenomény na Jamajce, jež můžeme s těmito koncepty spojovat. Kvalitativní výzkum s pomocí terénního šetření si klade tři základní oblasti pozorování: obydlí, rodina, zaměstnání. Dále jsou vytyčeny fenomény šedé ekonomiky, sběru železného šrotu, ilegálního napojování na elektrickou síť, vztahu k životnímu prostředí, kriminality, migrace, sociální soudržnosti a vlivu populární kultury. Čtvrtá kapitola je věnována reflexi zúčastněného pozorování s pomocí terénního deníku. Autor si uvědomuje svoji pozici outsidera v prostředí, které sleduje a snaží se zaujmout nehodnotící stanovisko. Snaží se mapovat relevanci konceptu kultury chudoby přes jevy, které pozoruje.This thesis deals with the culture of poverty concept, developed by Oscar Lewis. The author used ethnographical research as a tool for data analysis. Collection of data was realized during a three-month stay in Jamaica, more specifically in Kingston´s ghetto areas and it´s close surroundings. In the first chapter, nationalism is discussed as a theoretical base for viewing jamaican history and progress to self-governance. In the second chapter the author deals with the concept of culture of poverty itself, as well as social exclusion and specification of terms used. There is a selection of phenomena discussed afterwards, all of whom are linked to culture of poverty in Jamaican context. The third chapter is the research itself. The author selected three areas which as the objects for culture of poverty observation (habitation, family, employment). Afterward he analyses phenomena such as grey economy, scrap metal collection, illegal use of electricity, relationship to environment, criminality, migration, social cohesiveness and the influence of popular culture. Fourth chapter is dedicated to participative observation and further terrain-diary reflection of the observer. The author is trying to acknowledge his outsider position in relationship to the terrain he is visiting, therefore he is trying not to analyse in a judgemental way. In the end he is discussing the relevance of culture of poverty relating the phenomena he observed.