Dlouhou dobu bylo považováno prostředí děložní dutiny za sterilní a k první interakci novorozence s mikroorganismy mělo dojít až během porodu. Byly však detekovány mikroby ve vzorcích smolky, pupečníku a placentární tkáně, což dokazuje kontakt plodu s mikroorganismy již během nitroděložního vývoje. Přehledová bakalářská práce se zabývá vlivem perinatálních faktorů na složení střevního mikrobiálního osídlení novorozence. Předkládá aktuální publikované poznatky o střevní mikroflóře novorozence a několika perinatálních faktorech, jako je stres, strava matky, antibiotická terapie, kojení a gestační věk, které ji mohou značně ovlivnit. Střevní mikrobiota se v raném věku účastní řady biologických procesů a její dysbióza se může pojit se zvýšeným rizikem některých onemocnění jak v dětském, tak pozdním věku. Klíčovou roli při počáteční kolonizaci novorozence má ale podle řady studií způsob porodu. Novorozenci po císařském řezu mají ve srovnání s novorozenci po vaginálním způsobu porodu vyšší riziko některých autoimunitních onemocnění, jako jsou astma bronchiale a zánětlivá střevní onemocnění, nadváhy a potravinové alergie. Vzhledem ke stále se zvyšujícímu počtu provedených císařských řezů přichází nová metoda zvaná vaginal seeding, která se snaží minimalizovat tyto odchylky ve skladbě intestinální mikrobioty mezi novorozenci po rozdílných způsobech porodu. Ze získaných poznatků nelze jednoznačně určit prospěšnost této metody, protože kromě řady benefitů hrozí mimo jiné i přenos infekčních onemocnění z matky na novorozence. Pro dohledání aktuálních a validních poznatků byly použity databáze PubMed, Ovid, EBSCO a Google Scholar. Bylo dohledáno celkem 153 dokumentů, z nichž pro tvorbu bakalářské práce bylo použito 47 dokumentů, z toho 44 cizojazyčných.For a long time, the environment of the uterine cavity was considered to be sterile and the first interaction of a newborn with microorganisms happened during childbirth. However, microbes have been detected in the samples of meconium, umbilical cord and placental tissues, which proves that contact of fetus with microorganisms already happens during intrauterine development. Research in this bachelor thesis deals with the influence of perinatal factors on neonatal gut microbiota. It presents published findings about the intestinal microbiota of the newborn and several perinatal factors, such as stress, mother's diet, antibiotic therapy, breastfeeding and gestational age, which can significantly affect it. The early-life gut microbiota is involved in many biological processes, and its dysbiosis may be associated with an increased risk of some diseases in early and later life. According to a number of studies, the key role in the initial microbial colonization of the newborn has the mode of delivery. Newborns after cesarean section have a higher risk of some autoimmune diseases, such as asthma bronchiale and inflammatory bowel disease, overweight and food allergies compared to newborns after vaginal delivery. Due to the increasing number of performed cesarean sections, a new method called vaginal seeding is developed, which is trying to minimalize variations in the composition of intestinal microbiota among newborns after different modes of delivery. The benefits of this method cannot be clearly determined from the acquired studies, because except for many benefits of this method, there are also some risks like the transmission of infectious diseases from mother to newborn. The PubMed, Ovid, EBSCO and Google Scholar databases were used to find current and valid knowledge. A total of 153 papers were found, 47 papers were used for the creation of the bachelor's thesis, of which 44 were in foreign languages.