Práce se zaměřuje na rodiče, kteří mají zkušenost s osamostatněním a odchodem dětí od původní rodiny. Cílem bylo popsat jejich prožívání a strategie zvládání syndromu prázdného hnízda. Dále se práce zaměřuje na vnímání role rodiče, proměnu partnerského vztahu po odchodu dítěte a na doporučení pro rodiče, které odchod jejich dětí teprve čeká. Výzkumný soubor tvořilo 6 žen a 4 páry rodičů. Výběr participantů probíhal prostým záměrným výběrem a metodou sněhové koule. Data byla sesbírána pomocí polostrukturovaného interview a analyzována metodou zakotvené teorie. Centrální kategorií se stal odchod dítěte. Rodiče po odchodu jejich dětí prožívají ambivalentní pocity. Jejich prožívání ovlivňují vztahy s blízkými lidmi, jejich zájmy mimo děti, okolnosti odchodu a spokojenost dětí po odchodu. Ve strategiích zvládání se zaměřují buď na emoce, nebo na problém. Role rodiče po odchodu dítěte spočívá v poskytování zázemí, opory a pomoci. U některých se změnila v roli prarodiče. Proměna partnerského vztahu závisela na počtu společných aktivit, spokojenosti a komunikaci s partnerem. Doporučení, která rodiče předávali, vycházela z jejich potřeb po odchodu dětí.The thesis focuses on parents who have experienced the independence and separation of their children from their parents. The aim was to describe their experiences and coping strategies of the empty nest syndrome. Furthermore, the thesis focuses on the perception of the role of the parent, the transformation of the partner relationship after the separation of the child and recommendations for parents who are yet to experience the move away of their children. The research sample consisted of 6 women and 4 couples of parents. Participants were selected by simple purposive sampling and snowball sampling method. Data were collected through semi-structured interviews and analyzed using the grounded theory method. The central category was child separation. Parents experience ambivalent feelings after their children leave. Their experiences are influenced by their relationships with close people, their interests besides the children, the circumstances of their leave, and the children's satisfaction after so. In coping strategies, they focus either on the emotion or on the problem. The role of the parent after the child's separation is to provide safe place, support and help. For some, the role has changed to a grandparent role. The transformation of the partner relationship depended on the number of joint activities, happiness and communication with the partner. The recommendations which parents passed on to others were based on their needs after the children had left.