Úvod: Zrcadlová terapie je jednou z novějších možností terapie u pacientů po prodělané cévní mozkové příhodě. K jejím výhodám patří její jednoduchost a finanční nenáročnost. Předmětem této práce je zhodnotit přínos této terapie u pacientů po prodělané CMP se zaměřením na horní končetinu. Cíl: Zhodnocení okamžitého efektu zrcadlové terapie u pacientů s hemiparézou horní končetiny po prodělané cévní mozkové příhodě. Ověření výsledků terapie bylo provedeno pomocí povrchové elektromyografie při flekčně-extenčním pohybu zápěstí. Metodika: Experimentální soubor probandů tvořilo 16 pacientů po CMP s parézou HK. Během jedné terapeutické jednotky byla měřena aktivita vybraných svalů předloktí na paretické končetině v několika situacích - klidová aktivita před terapií, volní aktivita před terapií, klidová aktivita během zrcadlové terapie, volní aktivita při provádění pohybu bimanuálně během zrcadlové terapie a volní aktivita po terapii. Výsledky: Naměřené hodnoty svalové aktivity se v daných situacích v průběhu terapeutické jednotky liší. Byl zjištěn statisticky významný rozdíl v hodnotách klidové aktivity před terapií a během zrcadlové terapie. Dále byl zjištěn statisticky významný rozdíl u svalu m. flexor carpi ulnaris před terapií a po terapii. V ostatních srovnávaných situacích byly výsledky statisticky nevýznamné. Závěr: Během zrcadlové terapie se svalová aktivita paretické horní končetiny mění. Statisticky významné změny nastaly především při srovnání klidové aktivity před terapií a během terapie.Introduction: Mirror therapy is one of the more recent treatment options for patients after a stroke. Its advantages include its simplicity and low cost. The aim of this study is to evaluate the benefits of this therapy in patients after a stroke, with a focus on the upper limb. Aim: The aim was to evaluate the immediate effect of mirror therapy in patients with hemiparesis of the upper limb after a stroke. Verification of the results of the therapy was accomplished by the means of surface electromyography during flexion-extension wrist movement. Methods: The experimental set of probands consisted of 16 patients after a stroke, all with upper-limb paresis. During one therapy session, the movements of selected forearm muscles in the paretic limb was measured in several situations: resting activity before therapy, free activity before therapy, resting activity during mirror therapy, free activity while performing bimanual movement during mirror therapy, and free activity after therapy. Conclusion: During mirror therapy, the muscle activity of the paretic upper limb changes. Statistically significant changes occurred, especially when comparing resting activity before and during therapy.