Tzv. Mithrova liturgie je řecky psaný starověký text. Je součástí Velkého magického papyru, který je uložen v Biblioth?que nationale de France v Paříži pod evidenčním číslem PGM IV. 475-834. Zkratka PGM znamená Papyri Graecae Magicae, což je ustálený název pro většinou řecky psané magické papyry, které obsahují hymny na bohy, popisy rituálů či opravdová kouzla. Jejich hodnocení závisí na tom, jak se který vědec staví k magii a náboženství. Svůj název získal roku 1903, kdy ho poprvé vydal a komentoval Albrecht Dieterich. Nazval ho tak proto, že se domníval, že má před sebou oficiální liturgii Mithrových mystérií. Svoji práci věnoval zakladateli vědeckého studia o mithraismu Franzi Cumontovi, který však jeho závěry odmítl. Vědci, kteří se zabývají helénistickými náboženstvími, mystériemi a magií, jsou různého názoru na to, co Mithrova liturgie popisuje. Naposledy text s komentářem vydal Marvin Meyer, který konstatoval, že v ničem neodporuje mithraismu. Text je prakticky návodem na rituál, jak získat od boha Mithry odpověď na jakoukoliv otázku. Jedná se proto podle mne o určitý druh starověkého věštění či prorokování, které bylo také cílem gnostiků či raných křesťanů. Novoplatoničtí filosofové zase měli svůj způsob, jak komunikovat s božským. Z tohoto hlediska ještě text nikdo z vědců nevykládal. Bezpochyby obsahuje mysterijní jazyk. Používá zvláštní slovní zásobu pro vyjádření těžko popsatelných nábožensko-magických zkušeností a zážitků. Příkladem budiž slova (nesmrtelný), (duch), (hierofant), (znovuzrození), (zasvěcenec), (síla), (život) Tato slovní zásoba je v mnohém společná pro veškerá antická mystéria, antickou filosofii zvanou novoplatonismus, gnosticismus a křesťanství. Domnívám se, že společná je proto, že uvedené filosofické a náboženské směry se zrodily skoro ve stejné době a na stejném místě a jejich cíl je velmi podobný. Přesto se mohou významy drobně lišit. Prvním cílem projektu je proto provést výklad tzv. Mithrovy liturgie a porovnat ho s texty uvedených filosofických a náboženských směrů pozdní antiky. Výstupem by měla být práce, která by fungovala jako výkladový slovník. Z důvodu omezenosti práce by se zaměřovala na nejzajímavější slova. Vysvětlovala by například, co slovem myslel autor Mithrovy liturgie, Ježíš v Janově evangeliu, gnostický Ježíš, Apuleius ve Zlatém oslovi, když se nechal zasvětit do Isidiných mystérií či neznámý autor graffita v mithraistické svatyni pod kostelem St. Prisky v Římě. Druhým, vedlejším cílem, by mělo být důkladné zhodnocení informací novoplatonika Porfyria o mithraismu, které podal ve svých textech De antro nympharum a De Abstinentia. Ve vědeckých kruzích se počítá především s mithraistickým uměním a zprávy antických spisovatelů jsou až na druhém místě. Z Porfyria se užívá pouze jedna citace k vysvětlení toho, co představovala mithraistická svatyně. Má práce by měla zhodnotit i jeho další zprávy a vyhodnotit jejich věrohodnost. Mohly by pomoci k objasnění mithraistického učení a mytologie, které stále nejsou jasně známy.The "Mithras Liturgy" is a magical text from the Great Magical Papyrus of Paris, part of the Greek Magical Papyri, numbered PGM IV.475-834. The scholar Marvin Meyer wrote on this text: "The Mithras Liturgy is part of the great magical codex of Paris (Papyrus 574 of the Bibliotheque Nationale). Presumably compiled in the early fourth century C.E., this codex contains a variety of tractates, hymns, recipes, and prescriptions, which were apparently collected for use in the working library of an Egyptian magician. Lines 475- 834 of this codex constitute the Mithras Liturgy; these boundaries for the Liturgy are suggested by the continuity of thought within the Liturgy, by the punctuation utilized by the scribe, and by the apparent transition to a different section (lines 835-849: astrological calculations). Interestingly, lines 467-474 parallel lines 821-823 and 830-834: thus the Mithras Liturgy is placed between two closely related versions of spells utilizing lines from Homer. The Mithras Liturgy received its name and fame from. A. Dieterich. in 1903 Dieterich published his valuable book, Eine MithrasLiturgie, in which he proposed that the text in question contains an official liturgy of the Mithras cult, a Mithraic ritual for the ascent and immortalization of the soul. Although the Mithras Liturgy had been later adopted and somewhat adapted by Egyptian magicians, Dieterich concluded, the text still preserves the highest sacrament in which the blithraic initiate could participate. However, since the publication of Dieterich's book, F. Cumont, R. Reitzenstein, and others have expressed skepticism concerning the Mithraic origin of the Liturgy. Thus, such scholars have suggested that more significant parallels to the Liturgy can be found in the hermetic writings, or in individualistic and private mysteries, or in Graeco-Egyptian syncretism, magic, and solar piety." The citation can be find in his book on http://hermetic.com/pgm/mithras-liturgy.html. cit.(4.1.2016) I would like to compare this text to other texts from the hellenistic times which are connected with religion: roman, greek, christian, judaism, mysteries, gnosticism. I will use also magical papyri, magical texts, texts of novoplatonic philosophers. The aim is made an interpretation of the text as a text full of special teological terms, which are appeared also in gnosticism, philosophy, christianity, judaism... I will compare these terms and distinguish them from the other mentioned religion or philosophical movements.