Cílem diplomové práce bylo porovnat vliv spontánního a regulovaného dýchání na aktivitu autonomního nervového systému (ANS) v podmínkách krátkodobé extrémní normobarické hypoxie. Do studie byly zařazeny dvě skupiny (29 a 28 zdravých mužů). Jedna skupina byla hodnocena při regulovaném dýchání (RD) dle akustické nahrávky (12 dechů/min) a druhá při dýchání spontánním (SD). U obou skupin byla sledována variabilita srdeční frekvence (HRV), dechová frekvence (DF) a saturace krve kyslíkem (SpO2). Celkové měření probíhalo vleže ve třech fázích (klidové - 7 min, hypoxické - 10 min a zotavovací - 7 min). Aktivita ANS byla měřena pomocí spektrální analýzy (SA) HRV. Výsledky této studie prokázaly v obou skupinách signifikantní snížení SpO2 při normobarické hypoxii, ale úroveň desaturace se mezi skupinami nelišila. U SD a RD nebyl signifikantní rozdíl v odezvě aktivity vagu. Prokázali jsme významné rozdíly mezi skupinami v DF (SD < RD) a SF (SD < RD). U skupiny SD DF klesla i pod 9 dechů/min, a tím pravděpodobně došlo k přesunu HF do LF. U SD byl tedy signifikantně vyšší LnLF než u RD. Během normobarické hypoxie byl zaznamenán přesun sympatovagové rovnováhy (LF/HF) na stranu sympatiku (SD > RD). Využili jsme parametr RMSSD, kde SD < RD. Na základě výsledků se zdá, že u spontánního dýchání parametr LF/HF není tak spolehlivým diagnostickým prostředkem jako RMSSD. Řízené dýchání není ale pro člověka fyziologické, což se projevilo např. vyšší dechovou i srdeční frekvencí v porovnání s volním dýcháním.The aim of the thesis was to compare the effect of spontaneous and controlled breathing on the activity of the autonomic nervous system (ANS) in conditions of extreme short-term normobaric hypoxia. The study included two groups (29 and 28 healthy men). One group was evaluated at a regulated breathing (RD) according to acoustic recordings (12 breaths/min) and the second breathing spontaneously (SD). Both groups were monitored heart rate variability (HRV), respiratory rate (DF) and oxygen saturation (SpO2). Overall supine measurements were carried out in three phases (resting - 7 min hypoxic - 10 min and recovery - 7 min). ANS activity was measured by means of spectral analysis (SA) of HRV. The results of this study in both groups showed a significant reduction in normobaric hypoxia SpO2, but the level of desaturation between groups did not differ. For SD and RD was no significant difference in response to vagal activity. We have demonstrated significant differences between the groups in the DF (SD <RD) and SF (SD <RD). In Group DF SD fell under 9 breaths / min, and thus probably were transferred to HF LF. For SD it was thus significantly higher than in LnLF RD. During normobaric hypoxia was observed moving sympathovagal balance (LF/HF) on the side of the sympathetic (SD> RD). We used parameter RMSSD where SD <RD. Based on the results, it seems that in the spontaneous breathing parameter LF/HF is not as reliable as a diagnostic tool RMSSD. Controlled breathing but not for human physiology, reflected eg. Increased breathing and heart rate compared with spontaneous breathing.