Velká část evropských polopřirozených travních porostů ztratila v posledních desetiletích produkční význam a je udržována zejména pro zachování biodiverzity. V podmínkách České republiky však dosud existuje málo studií, které by porovnaly vliv různých managementových zásahů na funkční charakteristiky vegetace. Otázka zní: Kterými charakteristickými znaky se vyznačují druhy, jimž prospívají nebo naopak neprospívají různé typy managementu? Pro experimentální výzkum byly vybrány tři lokality s různou pastevní historií v Bílých Karpatech, na kterých byly v roce 2004 založeny trvalé plochy. Na nich byl po dobu pěti let sledován vliv pastvy, pastvy spojené s jarním vypalováním stařiny jednou za čtyři roky, sečení v polovině července a ponechání ladem. Každoročně během května a června byla na trvalých plochách velikosti 1 m2 rozdělených do devíti podploch zjištěna frekvence druhů. Charakteristické znaky byly extrahovány z databází BiolFlor a LEDA Traitbase. Mnohorozměrné analýzy frekvencí charakteristických znaků ukázaly, že ponechání porostu ladem podporovalo vysoké rostliny, trávy, C-strategii, vysoký obsah sušiny v listech, pozdější počátek kvetení a vegetativní rozmnožování. Naopak pastva zvyšovala frekvenci uspořádání listů v přízemní růžici, leguminóz, R-strategie, vysoké specifické listové plochy a generativního rozmnožování. Kombinace pastvy a vypalování prospívala druhům s podobnými znaky jako pastva samotná, navíc podporovala dvouděložné a vysokou krmnou hodnotu. Pod vlivem sečení žádný znak konzistentně neubýval ani nepřibýval na všech lokalitách, nejčastěji byly podporovány R- a S-strategie, generativní rozmnožování, uspořádání listů v přízemní růžici, ostřice a biky. Po pěti letech experimentu došlo k největšímu poklesu druhové bohatosti na plochách ponechaných ladem, zatímco největší nárůst počtu druhů byl zaznamenán pod vlivem pastvy.Most of European semi-natural grasslands have lost their productive importance in recent decades and are maintained due to biodiversity conservation. In the Czech Republic only few studies comparing the impact of different management types on the functional properties of vegetation exist. This work addresses a question: What functional traits distinguish species that increase or decrease under different types of management? Three localities with different grazing history were studied in the White Carpathians, where permanent plots were established in 2004. Effect of grazing, combination of grazing and spring burning once in four years, mowing in mid-July and abandonment was monitored during five years. Species frequency in 1 m2 plots divided into nine subplots was recorded annually during May and June. Functional traits were extracted from BiolFlor and LEDA Traitbase databases. Multivariate analyses of frequencies of functional traits showed that abandonment supported high plants, grasses, C-strategy, high leaf dry matter content, late beginning of flowering and vegetative reproduction. Grazing increased frequency of leaf rosettes, legumes, R-strategy, high specific leaf area and generative reproduction. Grazing and burning in combination facilitated species with similar traits as grazing itself, in addition it supported forbs and high forage value. Mowing did not consistently neither increase nor decrease any trait at all localities, the most often supported traits were R- and S-strategy, generative reproduction, leaf rosettes and sedges. After five years of experiment the highest decline in species richness was recorded in the abandoned plots, whereas the highest species increase was detected in grazed plots.