V této bakalářské práci se zabýváme poruchou záchvatovitého přejídání (binge eating disorder). Čtenáře nejprve seznamujeme s charakteristikou tohoto onemocnění, dále vymezujeme nejčastější příčiny dle bio-psycho-sociálního modelu a vliv traumatu v dětství na rozvoj BED. v další části se zaměřujeme na charakteristiku průběhu epizody záchvatu přejedení a možné důsledky plynoucí z jeho závažnosti. Na teoretický základ plynule nasedá výzkum, ve kterém jsme použili metody polostrukturovaného interview. Data jsme analyzovali metodou tzv. ruční analýzy a využili jsme principů zakotvené teorie a trojího kódování. Z výsledků analýzy vyplynulo, že škála příčin BED je vysoce variabilní, přesto se opakovala témata jako narušení rodinných a partnerských vztahů, narušený vztah k vlastnímu tělu, některé osobnostní rysy jedinců s BED a dědičnost. Z hlediska průběhu se za nejčastější spouštěče respondenti pokládali negativní náladu a silné emoce. Pocity z jedení se v rámci jednotlivých fázi proměňují a u většiny se objevuje snaha záchvat vykompenzovat. v rámci průběhu jsme zkoumali také tendence k návykovému chování a vliv pandemie COVID-19 na vývoj BED. Za nejčastější důsledky pak respondenti považovali narušené sebepojetí, narušené vztahy k druhým lidem a vliv na duševní zdraví.In this bachelor thesis, we deal with binge eating disorder. We first introduce the characteristics of this disorder, then define the most common causes according to the bio-psycho-social model and the influence of childhood trauma on the development of BED. In the next section, we focus on the characteristics of the course of an episode of binge eating disorder and the possible consequences resulting from its severity. The theoretical basis is smoothly followed by research in which we used semi-structured interview methods. We analysed the data using the so-called manual analysis method and employed the principles of grounded theory and triple coding. The results of the analysis showed that the range of causes of BED was highly variable, yet recurrent themes included disruption of family and partner relationships, disturbed relationship with one's own body, some personality traits of individuals with BED, and heredity. In terms of course, respondents considered negative mood and strong emotions to be the most common triggers. Feelings about eating varied across the phases, and for most there was an attempt to compensate for the attack. We also examined tendencies towards addictive behaviours and the impact of the COVID-19 pandemic on the development of BED. The most common consequences were then considered by respondents to be disturbed self-concept, disturbed relationships with other people and impact on mental health.