Tato práce se zaměřuje na obraz maskulinity ve vybraných románech Ernesta Hemingwaye, Normana Mailera a Tima O'Briena. Jejím výchozím bodem je chápání maskulinity coby výsledku každodenní lidské interakce. To, co je vnímáno jako projev mužnosti, je třeba analyzovat v historickém kontextu daného diskurzu maskulinity. Od raných dob nezávislosti byla americká maskulinita vykreslována jako ohrožená a celá řada společenských komentátorů se věnovala otázce posílení pravých mužských vlastností. Ernest Hemingway a Norman Mailer patří k těm významným americkým autorům, jejichž tvorba je nesena myšlenkou, že praví muži musí neustále prokazovat svou mužnost v boji proti nepřátelskému světu, což vyžaduje notnou dávku sebeovládání a disciplíny. Romány Tima O'Briena oproti tomu poukazují na negativní dopady mužské posedlosti ovládáním sebe a druhých a zdůrazňují nutnost komunikace s ženským světem.The goal of this dissertation is examine the representation of masculinity in the novels of Ernest Hemingway, Norman Mailer, and Tim O'Brien. The starting point is that masculinity is defined culturally trough countless daily transactions. What comes across as manly has to be thus analyzed in the context of a relevant discourse on masculinity. Since the early days of the republic, American masculinity has always been viewed as being in danger of emasculation and various strategies of boosting it up have been devised by an array of social commentators. Ernest Hemingway and Norman Mailer are among the most prominent American writers whose work is driven by the idea that masculinity has to be constantly proven in a heroic fight against a hostile world, which requires a great degree of self-control and discipline. Tim O'Brien's novels, on the other hand, show the negative consequences of the obsession with control and emphasize the importance of communication with the feminine world.