Pokud někdo touží po klidu, na hřbitově ať ho nehledá. Nebe ani peklo neexistuje, všichni po smrti zůstávají tam kde jsou - ve hřbitovní hlíně, ve svých různě drahých rakvích a různě honosných hrobech, se stejnými vlastnostmi, starostmi, křivdami a sváry - a taky se zvědavostí, jako na zemi - a musejí si to proto i tady mezi sebou pěkně vyříkat! Jen o tom, co se děje mezi živými na povrchu, nemají ponětí a musejí proto počkat, až mezi ně přibyde někdo nový "shora" a řekne jim, co se mezitím událo nového. I volby tu lze uspořádat! - strana obyvatel honosných librových hrobů kandiduje proti obyvatelům hrobů na "prostředním pozemku" a zejména proti těm hadrářům umrlcům z hrobů půllibrových! Z toho neustávajícího podzemního hašteření a překřikování, neomezeného již časem ani prostorem, se tak mimochodem dozvíme mnohé o tradiční irské venkovské společnosti, kultuře i historii v časovém vymezení poloviny dvacátého století, doby, kdy "to Hitler Anglánum pěkně nanával". Autor (jeden z nejvýznamějších irsky píšících ve 20. stol.) tento formálně experimentální groteskní román rozčlenil do deseti "interludií", což lze chápat jako připomínku krátkých středověkých komických hříček, k nimž má svou dialogickou stavbou i drsně černým humorem ostatně dost blízko. Vynikající překlad z hutného irského nářečí doplnil překladatel jazykovými i historickými a kulturními vysvětlivkami a velmi zajímavým doslovem.Román, který ve své době a zemi způsobil poprask: Co všechno se děje a co se řeší pod zemí na jednom malém hřbitůvku uprostřed chudého Irska? Sousedské sváry, řevnivost a křivdy pokračují i po smrti, pod zemí, v hřbitovní hlíně...