Hlavním cílem výzkumu bylo zmapovat faktory jenž vedou rodiče k rozhodnutí vychovávat dítě s diagnostikovaným Downovým syndromem, a výsledek uvést do kontextu s dosavadními výzkumy. Dílčími cíli bylo zmapovat změny v postojových rámcích rodičů a ověřit jejich současné vnímání kvality života. Teoretická část poskytuje úvod do problematiky Downova syndromu, Prenatální diagnostiky a konceptu SEIQoL. Klíčovou je v této části kapitola s výzkumy zabývající se rozhodováním v kontextu našeho výzkumu. Výzkumu s kvalitativním přístupem se zúčastnilo 5 účastnic, které byly vybrány metodou záměrného výběru a sněhové koule. Data byla získána prostřednictvím polostrukturovaných interview a dotazníkovým šetřením SEIQoL. Výsledky ukázaly že rozhodujícím faktorem jsou postojové rámce, primárně postoj k potratům, jenž je nejsilnějším prediktorem rozhodnutí. Vliv na rozhodování pak mají i obavy, které vychází především z nedostatku informací v okamžiku diagnózy. Minimální vliv na rozhodování mělo sociální okolí, které zde mělo spíše podpůrný charakter, a ovlivňovalo především míru psychické zátěže účastnic. Podařil se potvrdit vnímaný posun v postojových rámcích všech účastnic. V oblasti vnímané životní spokojenosti byly dosažené skóry vysoce nad průměrem.The main objective of the research was to map the factors that lead parents to the decision to raise a child with diagnosed Down syndrome, and bring the result into context with current research. Partial goals were to map changes in parental attitudes and to verify their current perception of quality of life. The theoretical part introduces the problem of Down syndrome, prenatal diagnostics and SEIQoL concept. The key part of this chapter is about dealing with decision making in the context of our research. The research with a qualitative approach was attended by 5 participants, who were chosen by the method of deliberate selection and the snowball. Data were obtained through semi-structured interviews and SEIQoL questionnaire. The results showed that the decisive factors are attitude frames, primarily attitudes to abortion, which is the strongest choice predictor. Concerns have an effect on decision making also. These concerns are primarily based on lack of information at the time of diagnosis. Minimal influence on decision-making was caused by a social environment, which was rather supportive, and influenced the paticipants level of psychological burden especially. Perceiving shift in attitude frames was successfully confirmed for all participants. In the field of perceived life satisfaction, achieved score values were well above the average.