Název diplomové práce "Pracovněprávní zákaz diskriminace mužů a žen v judikatuře českých soudů a Soudního dvora EU" s podtitulem "Zásada rovnosti mužů a žen kazuisticky" předestírá její zaměření a cíl, jímž je podat průřez judikaturou Soudního dvora Evropské unie a českých soudů v oblasti diskriminace z důvodu pohlaví na trhu práce. Česká republika se práva EU dosti držela při tvorbě antidiskriminační legislativy, je otázkou, zda tomu tak bude i při její aplikaci v praxi a zda budou české soudy při své rozhodovací činnosti následovat interpretační východiska Soudního dvora. Kvalifikační práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola vymezuje pojetí rovnosti ze sociologického a z právního pohledu, zejména se věnuje genderové problematice, neboť pro samotné zakotvení právní úpravy je určitá společenská platforma důležitá, gender se stal v současné době také atraktivním tématem řady diskusí. Genderové stereotypy a genderová segregace trhu práce mohou do určité míry ovlivnit případnou diskriminaci v zaměstnání. Druhá kapitola obecně zpracovává aktuální právní úpravu, a to jak na úrovni Evropské unie, tak na úrovni vnitrostátního zákonodárství. Podrobněji vymezuje zákon č. 198/2009 Sb., antidiskriminační zákon, který je více méně důsledkem harmonizace směrnic Evropské unie, jeho vztah k ostatním relevantním právním předpisům, definici základních pojmů, výklad pojmu pohlaví ve smyslu antidiskriminační úpravy, výjimky ze zákazu diskriminace a konkrétní projevy diskriminace na základě pohlaví v pracovněprávní sféře. Třetí kapitola se věnuje právním prostředkům ochrany před diskriminací, a to zejména soudní ochraně a nově zakotvené působnosti Veřejného ochránce práv. Podrobněji reflektuje spornou otázku přesunu důkazního břemene podle § 133a občanského soudního řádu a novou žalobu podle § 10 antidiskriminačního zákona. Pro zajímavost jsou uvedeny dosavadní právní stanoviska Veřejného ochránce práv k diskriminaci na základě pohlaví na trhu práce. Čtvrtá a pátá kapitola zahrnují zpracování relevantní judikatury českých soudů a Soudního dvora EU. Jednotlivá rozhodnutí Soudního dvora jsou systematicky rozdělena do následujících oblastí: diskriminace v přístupu k zaměstnání, rovné zacházení a odměňování v zaměstnání, diskriminace v sociálním zabezpečení, pozitivní opatření, transsexualita, diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství a otcovství. Pro účely diplomové práce byly kontaktovány jednotlivé okresní a krajské soudy v České republice s žádostí o poskytnutí judikatury. Počet diskriminačních sporů v ČR je však tristní, chybí významné průlomové rozhodnutí ve prospěch diskriminace, ačkoliv proběhla řada i mediálně známých soudních případů (za všechny dosud nepravomocně skončený případ Marie Čauševič vs. Pražská teplárenská). České soudy nejsou diskriminaci nakloněny. V řadě kauz, ve kterých české soudy diskriminační žalobu zamítly, by Soudní dvůr rozhodoval opačným způsobem, proto je třeba, aby česká judikatura více respektovala interpretační vodítka Soudního dvora Evropské unie.Title of the thesis is "Labour-law ban on discrimination of men and women in judicature of Czech courts and The Court of Justice of the European Union" with a sub-title "Principles of equality between men and women - casuistically." The title itself outlines focus and purpose of the thesis which is to present a profile of The Court of Justice of the EU and Czech courts judicature in area of gender discrimination in the labour market. The Czech Republic strictly adhered to the law of the EU while creating anti-discrimination legislation. Nonetheless, a way of applying the new legislation to practice and whether the Czech courts will be following the standpoints of interpretation of The Court of Justice when deciding remains a question. Qualification work is divided into five chapters. The first chapter defines theory of equality from sociologic and legal point of view with a special focus on gender issues as certain social platform is essential for anchoring of the new law enactment alone. The question of gender has also become an attractive topic of many discussions. Gender stereotype and gender segregation of the labour market may, to the certain extent, influence possible employment discrimination. The second chapter generally analyzes the actual law enactment at the European Union level as well as at the domestic legislation level. This chapter defines in more detail Act No. 198/2009 Coll., the Anti-discrimination Act which is more or less a result of harmonisation of the European Union directives, its relation to other relevant legal enactments, definitions of basic concepts, interpretation of gender concept in terms of anti-discrimination enactment, and exceptions to the prohibition of discrimination and particular cases of discrimination based on gender in labour-law area. The third chapter addresses legal tools of protection against discrimination, in particular judicial protection and newly anchored force of Ombudsman. This part closely reflects a controversial question of a shift of the burden of proof according to § 133a of Civil Procedure Act as well as new legal proceedings in accordance with § 10 of Anti-discrimination Act. Also listed are existing legal standpoints of Ombudsman on gender discrimination in the labour market. The fourth and the fifth chapter comprise of relevant judicature of Czech courts and The Court of Justice of the EU. Individual decisions of The Court of Justice are systematically divided into the following areas: discrimination in employment approach, equal treatment and pay in work, social security discrimination, affirmative action, transsexuality, discrimination based on pregnancy, maternity and paternity. For the thesis purposes, individual regional and county courts of the Czech Republic were contacted requesting their judicatures to be provided. Nevertheless, the number of discrimination cases in the Czech Republic remains pathetic; significant break-through decision in favor of discrimination is missing even though many cases, also known from mass media, had proceeded (for all, for example not yet legitimate case of Marie Čauševič vs. Pražská teplárenská). Czech courts are not inclined to discrimination. Czech courts dismissed many causes The Court of Justice would have approved. Therefore, it is needed for Czech judicature to have more respect for interpretation guidance of the Court of Justice of the European Union.