Východiska: Autorka se zaměřila na výzkum psychologických souvislostí v prožívání životní spokojenosti mezi respondenty se standardním stylem výživy a jedinci stravujícími se makrobioticky. Cíle: Zjistit rozdíly v osobnostní struktuře respondentů a v prožívání životní spokojenosti. Metody: Testová baterie se skládala z výběrového dotazníku, osobnostního inventáře NEO-FFI (Costa, McCrae, 1992) a Dotazníku životní spokojenosti DŽS (Fahrenberg, Myrtek, Schumacher a Brähler, 2000). Soubor: Činil 120 participantů. Makrobiotickou skupinu tvořilo 60 studentů nebo absolventů humanitních věd ČR, ve věku 23-35 let, stravujícími se dle modelu makrobiotiky. Srovnávací skupina byla sestavena metodou párování a činila 60 studentů nebo absolventů humanitních věd ČR, odpovídajícím kritériím věku, pohlaví a vzdělání, se standardními nutričními návyky. Výsledky: V dotazníku DŽS byl zjištěn u makrobiotické skupiny signifikantně vyšší celkový skór. Signifikantní rozdíly byly zjištěny v oblastech Zdraví, Práce a zaměstnání, Finanční situace. V osobnostním inventáři NEO-FFI makrobiotická skupina vykazovala vyšší skóry v dimenzích Přívětivost, Otevřenost ke zkušenosti a Svědomitost a snížený skór na škále Neuroticismus. Závěry: Mezi srovnávanými skupinami byly zjištěny statisticky významné rozdíly v osobnostní struktuře a v prožívání životní spokojenosti. Makrobiotická skupina vykazovala vyšší míru celkové životní spokojenosti i osobnostní a emocionální stability.Background: The autor was focused on a research of psychological relation in experiencing of life satisfaction between respondents with standard eating habits and participants eating macrobiotic. Aims: Investigate differences in personality structure and in experiencing of life satisfaction between respondents. Participants: A research sample included 120 participants. The macrobiotic group constituted 60 students or graduates of humanity studies, in the age of 23-35, eating according to the model of macrobiotic diet. The comparative group was sellected by a method of pairing and included 60 students or graduates, corresponding to the age, sex and education, eating conventionally. Methods: The battery of tests consisted of the Selective questionnaire, the Personality inventory NEO-FFI (Costa, McCrae, 1992) and the Life Satisfaction Questionnaire (Fahrenberg, Myrtek, Schumacher, Brähler, 2000). Results: The macrobiotic group obtained significantly higher total score of life satisfaction upon the Life Satisfaction Questionnaire. Significant differences appeared in areas of Health, Job and Profession and Finances. In the NEO-FFI macrobiotic group showed higher scores on dimensions of Agreeableness, Openness to Experience, Conscientiousness and lower score on scale of Neuroticism. Conslusions: Between comparative groups were found significant differences in personality structure and in experiencing of life satisfaction. The macrobiotic group showed higher rate of life satisfaction, as well as emotional stability.