ÚVOD: Předchozí císařský řez je významnou a stále uváděnou indikací pro opakované císařské řezy. V současné době mají ženy s anamnézou císařského řezu možnost podstoupit pokus o vaginální porod po předchozím císařském řezu (VBAC), který je alternativou elektivního opakovaného císařského řezu (ERCS). Selhání pokusu o VBAC však zvyšuje riziko mateřských a perinatálních komplikací ve srovnání s ERCS. Porozumění a znalost jednotlivých faktorů, které mohou mít vliv na způsob porodu u žen s anamnézou císařského řezu, může pomoci s identifikací vhodných kandidátek pro pokus o VBAC. CÍL: Tato diplomová práce shrnuje nejnovější dohledané poznatky o vaginálním porodu u žen po předchozím císařském řezu se zaměřením na faktory ovlivňující způsob porodu a výskyt komplikací u matky i novorozence. Pro dohledání těchto poznatků bylo využito databází EBSCO, PubMed a Ovid. Hlavním cílem kvantitativního výzkumu je zjistit výsledek pokusu o vaginální porod po předchozím císařském řezu, identifikovat nejvýznamnější faktory ve vztahu ke způsobu porodu při pokusu o vaginální porod po císařském řezu a zjistit přítomnost komplikací spojených s pokusem o vaginální porod po předchozím císařském řezu ve Fakultní nemocnici Ostrava za období 5 let (od roku 2015 do roku 2019). METODIKA: Pro účely výzkumu byl zvolen retrospektivní kvantitativní výzkum, který byl uskutečněn pomocí sběru dat ze zdravotnické dokumentace ve Fakultní nemocnici Ostrava od roku 2015 do roku 2019. Kromě popisné statistiky byla výsledná data analyzována pomocí Studentova t-testu a Chí-kvadrátu. Studie nakonec zahrnovala 213 žen s anamnézou jednoho císařského řezu, které v období od ledna 2016 do prosince 2019 podstoupily pokus o vaginální porod po předchozím císařském řezu. VÝSLEDKY: Do výzkumu bylo zahrnuto 213 žen s anamnézou jednoho císařského řezu, které udělily souhlas s nahlížením do zdravotnické dokumentace. Z tohoto souboru porodilo 162 (76 %) žen vaginálně a 51 (24 %) žen akutním císařským řezem. Nejčastějšími indikacemi pro akutní císařský řez byly především fetální distres plodu a nepostupující porod. Gestační stáří, porodní hmotnost dítěte a věk ženy se neukázaly být významnými faktory (p > 0,05), zatímco BMI ženy se mezi skupinami významně lišilo (p = 0,02). Častější výskyt komplikací byl zaznamenán u žen, které porodily vaginálně. Zahrnovaly 4 (2,47 %) případy poporodního krvácení, 3 (1,85 %) případy hypotonie dělohy, 2 (1,23 %) případy placentárních komplikací, 1 (0,62 %) případ manuální lýzy, 3 (1,85 %) případy revize dutiny děložní a další. Ruptura dělohy byla zaznamenána u 2 (3,92 %) žen během císařského řezu, stejně jako 1 (1,96 %) případ dehiscence jizvy. Apgar skóre se mezi novorozenci příliš nelišilo. Z novorozeneckých výsledků byl zaznamenán 1 (0,47 %) případ dyspnoe, 5 (2,35 %) případů tachypnoe a 1 (0,47 %) případ bradykardie. Umělou plicní ventilaci vyžadovali pouze 3 (5,88 %) novorozenci žen, které porodily akutním císařským řezem. Tři (5.88 %) novorozence žen ze skupiny akutních císařských řezů bylo nutné přijmout na novorozeneckou jednotku intenzivní péče, zatímco ve druhé skupině žen, které porodily vaginálně, bylo nutné přijmout 4 (2,47 %) novorozence na novorozeneckou jednotku intenzivní péče a 3 (1,85 %) novorozence k observaci na novorozeneckém oddělení. ZÁVĚR: Vaginální porod po jednom císařském řezu může být bezpečnou volbou v případě přesného výběru kandidátek na základě znalostí možných rizik s ním spojených.BACKGROUND: The previous caesarean section is an important and still stated indication for repeat caesarean sections. Nowadays, pregnant women who have had previous caesarean section could undergo an attempt at vaginal delivery after a caesarean section (VBAC), which is an alternative for an elective repeat caesarean section (ERCS). However, failure of the VBAC attempt increases the risk of maternal and perinatal complications compared to ERCS. Understanding and knowledge of various factors that may affect the mode of delivery in women with a history of caesarean section may help identify suitable candidates for a VBAC trial. AIM: This diploma thesis summarizes the latest findings on vaginal birth in women after a previous caesarean section focusing on factors that may affect the mode of delivery and the occurrence of complications in the mother and the newborn. The EBSCO, PubMed and Ovid databases were used to obtain these findings. The main goal for the quantitative research is to determine the outcome of an attempt at vaginal delivery after a previous caesarean section, to identify the most significant factors in relation to the mode of delivery when attempting a vaginal delivery after a caesarean section and to determine the occurrence of complications associated with an attempt of vaginal delivery after a previous caesarean section at the University Hospital Ostrava in 5 years (from 2015 to 2019). METHODS: A quantitative retrospective research was chosen for the purposes of this research and was carried out by collecting data from medical records at the University Hospital Ostrava from 2015 to 2019. In addition to descriptive statistics, the resulting data were analyzed using Student's t-test and Chi-Square test. The P-value of less than 0.05 was considered statistically significant. Eventually, the study included 213 women with a history of one caesarean section who underwent an attempt at vaginal delivery after a previous caesarean section between January 2016 and December 2019. RESULTS: The research included 213 women with a history of one caesarean section who gave their consent to access their medical records. Of this group, 162 (76 %) women gave birth vaginally and 51 (24 %) women delivered by emergency caesarean section. The most frequent indications for the caesarean section were fetal distress and failure to progress. Gestational age, birth weight and maternal age did not show as significant factors (p > 0,05), while the woman's BMI differed significantly between the two groups (p = 0,02). Complications were more frequent in women who gave birth vaginally. They included 4 (2,47 %) cases of postpartum haemorrhage, 3 (1,85 %) cases of uterine hypotonia, 2 (1,23 %) cases of placental complications, 1 (0,62 %) case of manual removal of the placenta, 3 (1,85 %) cases of instrumental revision of the uterine cavity and others. Uterine rupture was reported in 2 (3,92 %) women during caesarean section, as well as 1 (1,96 %) case of scar dehiscence. Apgar scores did not differ much between newborns. Of the neonatal outcomes, 1 (0,47 %) case of dyspnoea, 5 (2,35 %) cases of tachypnoea and 1 (0,47 %) case of bradycardia were reported. Only 3 (5,88 %) newborns of women who gave birth by emergency caesarean section required artificial lung ventilation. Three (5,88 %) newborns of women from the group of acute cesarean sections had to be admitted to the neonatal intensive care unit, while in the second group of women who gave birth vaginally, 4 (2,47 %) newborns had to be admitted to the neonatal intensive care unit and 3 (1,85 %) newborns had to be admitted for an observation at the neonatology ward. CONCLUSION: Vaginal delivery after one caesarean section may be a safe choice if candidates are selected accurately based on knowledge of the potential risks involved.