Hlavním problémem léčby karcinomu prostaty je progrese onemocnění do kastračně-rezistentní formy (CRPC) i navzdory androgen deprivační terapii. Intrakrinní biosyntéza androgenů, stejně tak jako působení složek nádorového mikroprostředí, patří k mechanismům, které mohou přispívat k progresi a selhání terapie. Díky tomu by detekce SNP v genu HSD3B1 a délky D-repetic asporinu mohla sloužit k predikci odpovědi na léčbu a agresivity onemocnění. Metody použité v práci zahrnovaly asymetrickou qPCR s neznačenou LNA próbou s následnou analýzou křivek tání pro detekci SNP u HSD3B1 a fragmentační analýzu pro určení délky D repetic asporinu. Z naměřených dat byl u souboru pacientů s pokročilým karcinomem prostaty pozorován trend k asociaci HSD3B1 1245C/C genotypu s rychlejším rozvojem CRPC a s přítomností metastáz v době diagnózy. Ve stejném souboru byla zjištěna signifikantní asociace delších D-repetic asporinu s vyšším Gleasonovým skóre a také asociace alely D14 s nižším věkem pacienta v době diagnózy. Obě sledované genové varianty tak ukazují potenciální klinický význam pro volbu vhodné terapie u pacientů s pokročilým karcinomem prostaty.The main problem in the treatment of prostate cancer is disease progression to a castration-resistant form (CRPC) despite androgen deprivation therapy. Intracrine biosynthesis of androgens, as well as the action of components of the tumor microenvironment, are among the mechanisms that may contribute to the progression and therapy failure. Detection of SNPs in the HSD3B1 gene and the length of D-repeats of asporin could predict the treatment response and disease progression. The methods used in this study included asymmetric qPCR with an unlabeled LNA probe followed by melting curve analysis to detect SNPs in HSD3B1 and fragmentation analysis of the length of asporin D-repeats. From the measured data, a trend towards the association of HSD3B1 1245C/C genotype with faster development of CRPC and the presence of metastases at the time of diagnosis was observed in a group of patients with advanced prostate cancer. In the same group, a significant association of longer D-repeats of asporin with the higher Gleason score, as well as D14 allele with the lower age of the patient at the time of diagnosis, were found. Thus, both observed gene variants show the potential clinical importance for therapy selection in patients with advanced prostate cancer.