Diplomová práce se zabývá právní úpravou trestného činu vražda novorozeného dítěte matkou. Tato práce se zaměřuje zejména na nedostatky právní úpravy a jejich možné řešení. Cílem práce je zejména zhodnotit právní úpravu tohoto trestného činu s ohledem na judikaturu soudů, která v průběhu let značně přispěla ke specifikaci jednotlivých znaků skutkové podstaty. V první kapitole se věnuji historii právní úpravy tohoto trestného činu, kdy znalost historického vývoje považuji za nezbytnou z důvodu porozumění koncepci účinné právní úpravy. V další části práce se zabývám jednotlivými znaky skutkové podstaty. V souvislosti s jejich vymezením pak zmiňuji judikaturu soudů a zohledňuji názory jiných autorů. V kapitole čtvrté se věnuji dokazování, které, ačkoliv je institutem procesní povahy, hraje při zkoumání naplnění jednotlivých znaků tohoto trestného činu stěžejní roli. V kapitole páté se zabývám trestní odpovědností matky, a to konkrétně její příčetností a možnému promlčení trestní odpovědnosti. V kapitole šesté se věnuji možným sankcím, a to jak trestům, tak ochranným opatřením. Poslední kapitola pak obsahuje srovnání se zahraniční právní úpravou, a to právní úpravou německou a polskou. Dospěla jsem k závěru, že je nezbytné, aby byl zákonodárcem vymezen okamžik, od nějž se plod stává novorozeným dítětem. Mám za to, že tímto okamžikem je druhá doba porodní, konkrétně okamžik narození. Nečinnost zákonodárce ve vztahu k tomuto problému by mohla vést ke značným interpretačním a aplikačním problémům. Jelikož obsahuje skutková podstata tohoto trestného činu specifický znak spočívající v rozrušení způsobeném porodem, mělo by ze strany zákonodárce dojít ke změně názvu tohoto trestného činu. Z tohoto důvodu se mi jeví jako vhodnější označit tento trestný čin jako trestný čin zabití novorozeného dítěte matkou.The final thesis deals with the enactment of the crime the murder of a newborn child by its mother. I especially focused on defects of this enactment and their possible solutions. The aim of this work is to evaluate the enactment of this crime considering to the case law, which over the years have greatly contributed to the specification of the individual features of the facts of the crime. In the first chapter I deal with the history of the enactment of this crime. I consider the knowledge of the historical development necessary to understand the effective enactment. In the next part of the work I deal with the individual features of the facts of the crime. In this context, I mention also the case law of the courts and I take into account the opinions of other authors. In the fourth chapter I deal with the evidence, that although it is an institution of a procedural nature, I find it important to define the individual features of the facts of the crime. In the fifth chapter I deal with the criminal capacity of the mother, concretely with her sanity and limitation of her criminal capacity. The sixth chapter deals with sanctions, both punishments and protective measures. The last chapter contains comparison with foreign enactment, concretely with enactment in Germany and Poland. Finally, I arrived to a conclusion that it is necessary to define a moment at which the fetus becomes a newborn baby. It seems to me that this moment is a second-stage of birth, concretely the moment of birth. Enactor´s inaction in relation to this issue could lead to considerable interpretation and application problems. Because of the specific feature of the facts of the crime consisting in distress after birth, enactor should change the title of this crime. For this reason, it seems to me more appropriate to term this crime as a crime of homicide the newborn child by its mother.