Deficit sluchového vnímání znamená obecně potíže v dekódování řečových i neřečových zvukových podnětů. V diagnostice auditivní percepce jako poruchy sluchového zpracování a vnímání u dětí je jedním z aspektů i sluchová sekvenční paměť. Dizertační práce je zaměřena na analýzu úrovně sluchového rozlišování slov s vysokými a hlubokými hláskami hlasitou a šeptanou řečí. Diagnostické přístupy v oblasti schopnosti sluchového rozlišování u dětí předškolního věku jsou v české logopedické praxi zaměřené zejména na fonetická hlediska. Některé zahraniční výzkumy poukazují na skutečnost, že obtíže ve sluchovém vnímání nemusí být jen otázkou nezralosti fonologicko fonetického systému dítěte, nýbrž i kombinací více faktorů, mezi něž se řadí sluchový deficit zpracování mluveného slova včetně nedostatků v akusticko-verbální paměti. Model lexikálního a foneticko-fonologického přístupu v diagnostice poruch sluchové percepce v logopedické praxi je nutné doplňovat o přístupy akustické, neurologické i hlediska lingvistická a psychologická. V práci jsme komparovali výsledky primárního testu Orientační vyšetření sluchem (vysoké, hluboké hlásky ve slovech) s daty v oblasti nízkých a vysokých tónů, získanými pomocí přenosného audiologického přístroje sluchové screeningové metody test Magic i z hlediska závislosti na faktorech věku, laterality poslechu a pohlaví. Interpretace výsledků je předmětem samostatné části práce, jejíž diskuze vede k rozboru úrovně sluchového rozlišování a sledovaných faktorů u dětí předškolního věku.Impairment of auditory perception indicates general difficulties in decoding spoken and sound signals. In the diagnosis of a child's auditory perceptions as impaired auditory processing and perception, one aspect of which being audio sequence memory. This dissertation focuses on the analysis of levels auditory discrimination of words in high and low spoken vowels and consonants in whispered and loud speech. The diagnostic approaches in the area of auditory abilities of discrimination in preschool age children are focused on phonetic categories in the Czech speech therapy practice. Some foreign studies show that, in reality, difficulties in auditory perception need not be simply a question of immaturity of the phonological phonetic system of the child, but rather more factors in combination between which a range of auditory deficits of processing spoken words, including in acoustic-verbal memory. This model of lexical and phonetic-phonological approach in the diagnosis of auditory perception impairment in speech therapy must be expanded to include acoustic, neurology approaches and linguistic, psychological viewpoints. In this work the results of two tests (The First Orientation Hearing Test, the hearing screening Test Magic) were compared, including consideration of such variables as age, laterality of hearing and gender factor. A discussion of the interpretation of the results of the subject of the independent part of the work leads to the analysis of the level of auditory discrimination and the accompanying factors in preschool age children.