Cílem diplomové práce je analyzovat koncept krizového mapování, které současně využívá informační technologie, nová média a občanské reportování. V první části se práce věnuje vymezení pojmu crowdsourcing jako metody sběru dat. Práce hodnotí pozitivní a negativní aspekty této metody, popisuje typy crowdsourcingu a předkládá příklady praktického využití. V další části se práce věnuje popisu Webu 2.0 jako prostoru pro sdílení a spoluvytváření informací a charakterizuje jeho znaky. Následující část práce je věnována geografickým informacím, které nepochází z oficiálních zdrojů, ale jsou vytvářeny dobrovolníky (volunteered geographic information). Taktéž práce předkládá příklady využití těchto dat v praxi. Další část práce pojednává o krizovém mapování, jeho využití v krizovém managementu a také o konceptu občanské žurnalistiky jako nezbytné součásti krizového mapování. Dále jsou představeny dobrovolnické organizace a platformy působící na poli krizového mapování. Na závěr teoretické části práce představuje platformu Ushahidi. V praktické části je představen projekt Krizová mapa Česka a vývoj povodní v červnu 2013. V závěru práce jsou z kvantitativního hlediska hodnoceny výsledky projektu.Aim of my dissertation is to analyse a concept of crisis mapping which consists of IT, new media and citizen journalism. In the first section of the dissertation we look at crowdsourcing itself as a method of data collection. The dissertation evaluates positive and negative aspects of this method, describes types of crowdsourcing and gives examples of practical use. In next section we look at characterization of Web 2.0 as a platform for sharing and creating information and we look at its features. Next section deals with geographical information which do not come from an official source but are created by volunteers (volunteered geographic information). Dissertation also gives examples of use of these data in real life situations. Next section is about crisis mapping and its use in crisis management and also about citizen journalism as a vital part of crisis mapping itself. Next, we introduce volunteer organisations as well as crisis mapping platforms. Final part of my theory section is dedicated to a description of Ushahidi. The practical part of my dissertation introduces the Crisis map of The Czech Republic and course of the June 2013 floods. Final part evaluates the quantitative results of the project.