Hlavním cílem této studie bylo identifikovat problémy, které mohou být jednak podnětem pro další zlepšování poskytovaných služeb či zavádění neexistujících, chybějících programů. V rámci studie jsme provedli stručný popis demografické, socioekonomické charakteristiky hl. m. Prahy a epidemiologických údajů. V rámci terénní studie jsme se zaměřili na tyto oblasti: chování uživatelů návykových látek, využívání služeb, aktuální problémy uživatelů na místní drogové scéně, poměry na distribuční scéně. Prioritní oblastí pro celý projekt byla analýza potřeb, které bylo podřízeno získávání ostatních údajů. Zvolili jsme metody rychlého posuzování, a to především z důvodu specifičnosti zkoumané populace a povahy získávaných dat. Účastníky výzkumu byli klienti nízkoprahových služeb v Praze nominovaní záměrným výběrem a výběrem přes instituce. Druhou skupinu tvořili poskytovatelé nízkoprahových služeb v Praze. Data byla získávána prostřednictvím semistrukturovaných rozhovorů s respondenty, ohniskových skupin s poskytovateli služeb, zúčastněného pozorování a kvalifikovaného odhadu. Data jsme analyzovali pomocí zakotvené teorie. V druhé polovině r. 2003 bylo sebráno celkem 30 rozhovorů s klienty nízkoprahových zařízení v Praze a provedeny 2 ohniskové skupiny s poskytovateli nízkoprahových služeb v Praze. V roce 2010 bylo provedeno 25 rozhovorů s klienty nízkoprahových zařízení a 1 ohnisková skupina s poskytovateli těchto služeb. Pro analýzu byly dále využity záznamy z dalších dvou ohniskových skupin, které byly provedeny v roce 2009 v rámci výzkumu ?Trendy na drogové scéně v ČR ? ohniskové skupiny s pracovníky nízkoprahových programů? a ?New Trends in HIV-Related Risky Patterns of Injecting Drug Use and Drugs Distribution in Three Eurasian Countries with Substantial Presence of ATDS.? Převážná většina respondentů jsou muži (45). Průměrný věk respondentů je 32,7 let (muži 33,2 let, ženy 26,5). Celkem 52 respondentů žije trvale v Praze, 3 žijí v jiném městě blízko Prahy. Dva respondenti jsou jiné národnosti než české. Z analýzy je zřejmé, že zařízení, která se studie zúčastnila, jsou dlouhodobě přetížena. Projevy této přetíženosti je možné pozorovat v několika rovinách: 1) Je věnována malá pozornost změnám potřeb u klientů a s tím souvisí menší pružnost při úpravách programu. 2) Zařízení nezvládají věnovat větší pozornost méně se prosazujícím klientům. 3) Nedostatečně jsou rozvíjeny strategie směřující ke kontaktování nových klientů, aktivní vyhledávání těchto klientů a identifikace míst, kde by bylo možné nové klienty kontaktovat a přizpůsobovat těmto místům a podmínkám strategie práce. 4) Nepřiměřený důraz je kladen na technickou stránku poskytování služeb a personálu zbývá jen velmi málo prostoru na motivační práci a další složky kontaktní práce. 5) Větší část hlavního města není nízkoprahovými programy vůbec pokryta (ani terénními programy), často přitom jde o lokality a spádové oblasti s výrazně větší hustotou zalidnění, než v jakých působí drtivá většina obdobných zařízení mimo Prahu. Je zřejmé, že pracovníci při diskusích tyto roviny reflektují a mnozí mají poměrně jasnou představu o potřebných změnách. Zásadním problémem však zůstává tlak systému, který nutí k povrchnějšímu stylu práce v důsledku nedostatku finančních prostředků a neadekvátnímu tlaku na výkaz kvantitativních ukazatelů.The main objective of the study was to identify the problems which may serve as the basis for the further improvement of the services provided, as well as for the introduction of programmes which currently do not exist and are lacking. The study involved a brief description of the demographic and socioeconomic characteristics of the City of Prague, as well as of the epidemiological data. As part of the field study, we focused on the following areas: the behaviour of users of addictive substances, the utilisation of services, the problems which users are currently facing on the local drug scene, and the circumstances of the distribution scene. The priority task of the entire project was needs assessment; the collection of other data was subordinated to it. We decided to use brief assessment methods, particularly because of the specific features of the population under study and the nature of the data being obtained. The participants in the research project comprised clients of low-threshold services in Prague, nominated by using purposive selection and institutional sampling. The other group consisted of low-threshold service providers in Prague. Data were collected using semi-structured interviews with respondents, focus groups with service providers, participant observation, and educated estimates. The data were analysed using the grounded theory. In the second half of 2003 a total of 30 interviews with clients of low-threshold programmes in Prague was conducted and two focus groups with the providers of low-threshold services in Prague were carried out. In 2010 twenty-five interviews with clients of low-threshold facilities and one focus group with the providers of such services were conducted. In addition, recordings of other two focus groups carried out in 2009 as part of the research projects ?Trends in the Drug Scene in the Czech Republic ? focus groups with staff of low-threshold programmes? and ?New Trends in HIV-Related Risky Patterns of Injecting Drug Use and Drugs Distribution in Three Eurasian Countries with Substantial Presence of ATDs? were used for the analysis. The vast majority of the respondents are males (45). The respondents? average age is 32.7 years (33.2 in males, 26.5 in females). A total of 52 respondents reside permanently in Prague, while three live in another town near Prague. Two respondents are of a nationality other than Czech. The analysis indicates that the facilities included in the study have been overloaded in the long term. Signs of this work overload may be seen on several levels: 1) little attention is paid to changes in clients? needs, which results in less flexibility in adjusting the programme; 2) the facilities fail to give more attention to less assertive clients; 3) strategies aiming at contacting new clients, proactive outreach work with these clients, identifying places where new clients could be contacted, and adjusting work strategies to such settings and conditions are not sufficiently developed; 4) inadequate emphasis is placed on the technical aspects of the provision of services, and the staff have very little space for motivational work and other components of low-threshold work; 5) the major part of the capital city is not covered by low-threshold programmes at all (not even outreach programmes exist there), even though the localities and catchment areas lacking such services often have a significantly higher population density than those in which the vast majority of similar programmes operate outside Prague. It is apparent that the staff reflect on this range of concerns in discussions and many of them have relatively clear ideas about changes that should be made. The crucial problem, however, is the pressure of the system, which forces practitioners to resort to a rather superficial approach to their work as a result of the lack of funding and the inadequate pressure for the reporting of quantitative indicators.