V roce 2013 proběhla v České republice první přímá volba prezidenta. Jejím vítězem se stal kontroverzní kandidát Miloš Zeman. Hlavním cílem této práce bylo určení, zdali se Česká republika po zavedení přímé volby prezidenta stala polo-prezidentskou republikou. Pro účely práce byla zvolena diachronní komparativní metoda, pomocí níž bylo provedeno srovnání prezidentů z období před rokem 2013 se současným prezidentem. Sledovány byly jednotlivé projevy prezidentského aktivismu. Díky takto provedené analýze jsme se v závěru dozvěděli, že ke změně výkonu prezidentského úřadu po zavedení přímé volby skutečně došlo. Prezident Miloš Zeman se choval oproti zbylým prezidentům výrazně nestandardně. Nejvýraznějším projevem prezidentovy autonomie bylo jmenování úřednické vlády, čímž se postavil do opozice vůči parlamentní většině. Díky tomu byl významně kritizován hned v počátcích výkonu úřadu hlavy státu. Česká veřejnost pozorovala obdobné prezidentovy kroky i v rámci jmenování nových ministrů a profesorů. Naopak nízkou aktivitu bylo možné sledovat při komparaci udělování vet či udělování milostí, přestože určité případy byly též kvalitativně významné. Téměř mimo Zemanův zájem stálo jmenování soudců. Oproti zbylým dvěma předchozím prezidentům jsme se ani jednou nesetkali s amnestií a odmítnutí jmenování rektorů. Za zmínku bezesporu stojí, že hned několik svých výrazných činů legitimizoval zdůrazněním své posílené pozice, jenž plyne z přímé volby. Přesto nelze vnímat zavedení přímé volby prezidenta, jako důvod pro změnu typologie českého politického systému. Lze se ovšem domnívat, že jde o určitou degradaci parlamentarismu, s níž se budeme s vysokou pravděpodobností setkávat i v budoucnu.In 2013, the first direct election of the President took place in the Czech Republic. Its winner was the controversial candidate Miloš Zeman. The main goal of this work was to determine whether the Czech Republic became a semi-presidential republic after the introduction of direct presidential elections. For the purposes of the work, a diachronic comparative method was chosen, which was used to compare presidents from before 2013 with the current president. Individual manifestations of presidential activism were monitored. We found that the change in the performance of the presidency after the introduction of direct elections did take place. President Miloš Zeman behaved significantly unusually compared to the remaining presidents. The most prominent manifestation of the president's autonomy was the appointment of a caretaker government, which put him in opposition to the parliamentary majority. As a result, he was significantly criticized in the early days of his presidency. The Czech public observed similar steps by the president in the appointment of new ministers and professors. On the contrary, low activity could be observed when comparing vetoes or pardons, although certain cases were also qualitatively significant. The appointment of judges was almost out of Zeman's interest. Unlike the other two previous presidents, we have never encountered an amnesty and a refusal to appoint rectors. It is undoubtedly worth noting that he legitimized several of his significant actions by emphasizing his strengthened position, which stems from direct elections. Nevertheless, the introduction of direct election of the president cannot be seen as a reason to change the typology of the Czech political system. However, it can be assumed that this is a certain degradation of parliamentarism, which we will most likely encounter in the future again.